Průmyslově vyráběné postřiky na škůdce spatřily světlo světa až v průběhu 20. století. Naši prapředci se proto museli spoléhat na svůj důvtip, přirozené přírodní mechanismy a pozorovací smysl. Jestli se vám příčí používat na své zahradě chemické odpuzovače škůdců, pročtěte si tipy našich babiček a vyzkoušejte je v praxi.

Sněženky tvoří dceřiné cibulky. Hlavní podíl na jejich rozšíření v kvetoucí koberec však mají mravenci. Nechcete-li čekat, až roznesou plody po zahradě, a zajistí tak výsev, můžete se teď pustit do rozdělení jejich trsů.

Zahrada plná zářivých květů a barev hned na začátku jara, to je sen každého zahrádkáře. Splnit vám ho mohou jarní cibuloviny. Ne každý ale ví, jak je hnojit, které vyrývat po odkvětu z půdy a co dělat s jejich semeníky. Projděte si proto základní shrnutí.

Zpestřete si jaro pomocí domácích semínkových koulí neboli „seed balls“, jejichž výroba bude bavit hlavně asi děti. Předpokladem jsou usušená semena rostlin, která jste sklidili v uplynulé sezoně, ale nikde není psáno, že nemůžete vyzkoušet i ta kupovaná.

Pokojové rostliny dávají našemu domov hřejivé teplo a pocit útulna. Aby byly krásné a prospívaly, je důležité o ně správně pečovat, což zahrnuje i pravidelné hnojení. Věděly to už naše babičky, které k těmto účelům využívaly nejrůznější přírodní prostředky, jako je například odvar z heřmánku. Tento stovky let starý způsob hnojení je nejen efektivní, ale také šetrný k životnímu prostředí a neobsahuje žádné škodlivé chemikálie.

Ať už jste dostali celou kytici růží, nebo jen jednu jedinou, anebo jste v květinářství narazili na netradiční či nezvykle krásnou růži, můžete si kteroukoli z nich uchovat. Možností máte více, ale zahrádkářům je asi nejbližší ta, při níž si danou květinu jednoduše namnoží.

Milujete rozkvetlé záhony, ale ne vždy se vše podaří podle vašich představ? Třeba vám pomůžou tipy našich předků. Měli spoustu domácích vychytávek, které fungovaly a pro nás mohou být zajímavou inspirací.

V dobách, kdy se naše babičky vdávaly a pořizovaly si první děti, byla vlastní zahrada hlavním zdrojem obživy. A proto bylo naprosto zásadní, jestli se něco urodí i kolik toho bude. Když se dnes zeptáte svých (pra)prarodičů, co a jak v mládí pěstovali, budete nejspíš překvapeni řadou neotřelých fint.

Pokud máte ještě v zahradě místo, můžete si teď v únoru namnožit keře pomocí dřevitých řízků. Vhodnými kandidáty jsou třeba zlatice, tavolník, křehovětvec nebo svída bílá.

Jedna sněženka jaro nedělá – ale když ji, tu první v nové sezoně, člověk uvidí, chladným ho to nenechá… A co teprve když jich má pod nohama celý bílý koberec. Ten ostatně může být i růžový, modrý nebo žlutý: cibulovin, které ohlašují blížící se konec zimy, je na výběr víc než dost. V únoru už rozkvétají v trávnících, pod dosud bezlistými stromy nebo mezi suchými trvalkami na záhonech.