Listovka je kompost vzniklý rozkladem listů. Připomíná lesní půdu, příjemně voní a používá se k mulčování nebo jako součást vybraných substrátů. Nejlepší na ní je, že si ji může vyrobit každý.
Mezi zahrádkáři je rozšířený názor, že listy spadané z ořešáku brzdí rozklad kompostu a činí ho nekvalitním. Proto se obvykle nekompostují, ale vyhazují nebo po proschnutí pálí. Jejich zkompostování je ale možné, jen musíte vědět jak.
Klasickou trojici přezimující zeleniny tvoří spolu s kadeřávkem a růžičkovou kapustou ještě zimní pór. Ve srovnáním s letním pórem je rozšířenější a sklízí se od podzimu do jara.
Přezimující zeleniny odolávají i silným mrazům a nízká teplota na jejich kvalitu nemá vliv. Kromě kadeřávku a zimního póru můžete v zimě sklízet také růžičkovou kapustu.
Kadeřávek patří k několika málo zeleninám, které odolávají zimě i mrazu. Nízká teplota má navíc na jeho chuť pozitivní vliv a sklízet ho můžete od podzimu do března.
Předvánoční vůni pečených kaštanů zná každý. Leckdo ale neví, že se kaštanovníky pěstují i u nás a můžete je pěstovat i na zahradě. Právě teď nastává čas na sklizeň jejich kaštanů.
Na podzim nastává čas na úklid zahrady. Myslete ale na přirozené obyvatele zahrady a nebuďte při její přípravě na zimu přespříliš důslední. Pořádek přece není všechno.
K podzimnímu listí spadanému na zahradě přistupují zahrádkáři různě. Někomu vadí a všechno listí likviduje, jiný ho nechává ležet do jara. Jaký je správný postup?
Mrkev a kořenovou petržel, ale třeba i pastinák nebo naťovou petrželku, je lepší vysévat na podzim. Cílem je úspora jarní práce, minimum škůdců a vyplavení inhibičních látek ze semen.
Blíží se čas sklizně velkoplodých i maloplodých kiwi. Připomeňte si, které odrůdy je lepší sklízet hned a které později a jak je skladovat, aby vydržely chutné co nejdéle.