Výmladky: jak je úspěšně odstraňovat, nebo využít k množení keřů

Ke vzniku výmladků, resp. k probuzení spících oček některých dřevin, dochází nejčastěji po silném zmlazovacím řezu (u starých stromů) nebo při výrazném poškození kořenů (třeba po kácení stromu a vykopání části jeho kořenů). Výmladky bývají na zahradách obvykle nechtěné, a je potřeba je odstranit dřív, než zesílí. U některých dřevin je však můžete využít k namnožení daných rostlin. 

Jak výmladky dřevin nejlépe odstranit

Obzvláště v zimě jsou nápadné tu hustší, tu řidší „lesy“ výmladků, které vyrážejí ze země kousek od mateřských rostlin. Lze je často pozorovat u roubovaných rostlin, třeba u „kroucené“ lísky obecné nebo u šeříku, kdy rychle rostoucí podnože těchto keřů vytvářejí dceřiné rostliny podél hlavních kořenů. 

S odstraněním nechtěných výmladků dlouho neotálejte. Když už jednou pořádně zakoření, bude namáhavé se jich zbavit. Jakmile tedy počasí dovolí, zaryjte vedle každé dceřiné rostliny rýč tak hluboko, jak to jde, a zakývejte jím dopředu a dozadu. Tím výmladek uvolníte. Pak ho celý vytáhněte z půdy: tak odstraníte nejen výmladky, ale i spící očka na jejich bázi. Z nich dceřiné rostliny dokážou znovu obrazit – a to by se téměř jistě stalo, pokud byste výmladky jen vystřihli nůžkami

Problém kořenových výmladků se objevuje nejen u roubovaných keřů. I některé pravokořenné dřeviny dokážou během krátké doby zabrat značnou plochu. Především v malé zahradě byste měli včas zastavit rychle se šířící druhy, jako je škumpa, zákula, rakytník, trnka a různé divoké růže

Co s kořenovými výmladky po pokácení stromu

Často se stává, že po poražení stromu začnou v blízkosti pařezu vyrážet výmladky. Nejúpornější jsou přitom švestky, resp. jejich myrobalámová podnož. Řešením je vykopání stromu i s kořeny. I po jejich vykopání ale může docházet ke vzniku výmladků, protože všechny kořeny nejde úplně odstranit. Tyto výmladky však vyrůstají ze slabších kořenů, a je možné je tudíž snáze odstranit než ze silných blíže k pařezu. 

Při pouhém pokácení stromu (a nevykopání kořenů) se nabízí možnost potřít ještě čerstvý pařez arboricidem, který by měl kořeny umrtvit. 

Jak výmladnost využít k namnožení keřů

Jelikož výmladky nevyrážejí jen ze spících oček na kořenech dřevin, ale i z probuzených oček na větvích, je možné je využít k vegetativnímu namnožení některých keřů (maliník, josta, rybíz, angrešt). Tomuto způsobu množení se říká hřížení

Příhodnou větev daného keře stačí jen zjara přichytit (např. kovovým háčkem) k půdě a místo kontaktu zahrnout zeminou. Po probuzení oček začne rostlina v „potopené“ (hřížení se někdy říká potápění) části vytvářet kořeny, následně zakoření a za čas vyžene i nový výhon. Na podzim stačí tyto „výmladky“ od mateřské rostliny oddělit a samostatně vysadit. 

Roční předplatné Naše krásná zahrada

aktuální titulka