65 Kč
74 Kč
Hnědé skvrny, holá místa a chřadnoucí ploty. Tohle je problém s tújemi, který trápí celou republiku
Proč některé túje během několika let zmizí, zatímco jiné zůstávají zelené?
Co se dočtete ve článku
- Jak poznat první příznaky problému s tújí
- Proč jsou túje citlivější na sucho než dříve
- Co dělat s půdou po odstranění živého plotu
- Které dřeviny mohou túje úspěšně nahradit
Tip redakce
Pokud se na tújích objevují první hnědé části, zkontrolujte hloubku zálivky a stav půdy. Mělké kropení bývá méně účinné než vydatná zálivka v delších intervalech.
Problém s tújemi začíná nenápadně, následky bývají výrazné
Ještě nedávno byly túje téměř automatickou volbou. Rychle vyrostly, vytvořily dokonalou zelenou stěnu a člověk měl díky nim pocit, že má na roky vystaráno. Jenže poslední horká léta ukazují, že právě tady vzniká čím dál častější problém s tújí, který řeší tisíce zahrad. Jakmile přijde dlouhé sucho a nepravidelná zálivka, živý plot začne slábnout mnohem rychleji, než lidé čekali.
Túje totiž spotřebují obrovské množství vody. Ve výsledku fungují jako dlouhá houba, která vysává vláhu nejen sama pro sebe, ale často i okolním rostlinám. A když je celý plot vysazený z jediné dřeviny, vzniká další problém. Stačí škůdce, nemoc nebo stres z počasí a místo jedné části začne odcházet velký kus plotu najednou. A právě proto dnes zahradníci stále častěji mluví o smíšených výsadbách jako o bezpečnější variantě.
Jak poznat problém s tújemi dřív, než vzniknou holá místa?
Mnoho lidí si nejprve myslí, že jde jen o běžné prosychání po zimě nebo po vedrech. Jenže rozdíl bývá vidět poměrně rychle. Typické jsou větší hnědé skvrny, řídnutí uvnitř plotu a slabé nové přírůstky. Pokud se začnou objevovat trvalé mezery, bývá to špatné znamení.
Túje prostě mají jednu nevýhodu, o které se při výsadbě moc nemluví. Ze starého dřeva většinou znovu neobrazí. Jinými slovy – když vznikne holé místo, často už se samo nezatáhne. A právě tehdy lidé zjišťují, že neustálé zastřihování problém jen maskuje. V některých případech je proto praktičtější vyměnit část plotu postupně než několik let sledovat, jak dál chřadne.
Než začnete túje odstraňovat, ověřte si důležitá pravidla
Pokud je problém s tújí už ve fázi, kdy musí ven celý úsek, vyplatí se nic neuspěchat. Živé ploty totiž často slouží jako úkryt pro ptáky a během hnízdění může být větší zásah problém. Proto se podobné práce většinou plánují mimo hlavní sezonu.
U vysokých a starších porostů je navíc dobré myslet i na předpisy kolem kácení dřevin. Některé obce totiž mohou vyžadovat oznámení nebo povolení. Kdo to řeší na poslední chvíli, bývá pak zbytečně pod tlakem.
Problém s tújemi nekončí kácením. Důležitá je i obnova půdy
Půda po letech pod hustým plotem bývá unavená, tvrdá a plná kořenů. Jehličí navíc mění vrchní vrstvu půdy a novým rostlinám se tam často nedaří tak dobře, jak si lidé myslí. Pomůže tomu především důkladné uvolnění půdy, odstranění větších kořenů a přidání kompostu nebo jiné organické hmoty. Velký rozdíl udělá i mulč, který v létě drží vláhu a brání rychlému vysychání.
Problém s tújemi řeší stále více lidí. Jaké dřeviny volí místo nich?
Kdo chce mít upravený a hustý plot, ať sáhne po habru nebo po ptačím zobu. Dobře snášejí řez a dají se dlouhodobě zahušťovat. Oblíbené jsou ale i smíšené živé ploty z více druhů. Kombinace dřínu, lísky, hlohu nebo ptačího zobu působí přirozeněji a plot bývá odolnější vůči počasí i škůdcům. A pokud je pro vás důležité soukromí i v zimě, dobrou volbou je i tis. Roste sice pomaleji, ale vydrží desítky let a velmi dobře snáší tvarování.
Doba, kdy byly túje jedinou volbou pro živý plot, pomalu končí a zahrady dnes nabízejí mnohem odolnější i pestřejší řešení.
