Pěstitelé stále dělají stejné chyby při zalévání rajčat a okurek: buďte chytří, jinak se sami připravíte o úrodu. Na kropení konví rovnou zapomeňte

Plodová zelenina je největší „piják“ mezi zeleninou

Plodová zelenina, kam patří nejen rajčata a okurky, ale také papriky či lilky nebo melouny, je nejvíce náročnou zeleninou, a to nejen na dostatek pohotových živin v půdě nejlépe v podobě kompostu, ale také na vodu. Aby to ale nebylo tak jednoduché, nestačí to, že ji zalijete, ale velmi záleží na tom, jakým způsobem, kdy, a hlavně čím ji zalijete, protože především u plodové zeleniny platí, že není voda jako voda.

Čím zalévat rajčata a okurky

Tak samozřejmě vodou, ale na studenou studniční vodu rovnou zapomeňte, ale pokud nemáte jinou možnost, nechte vodu v konvi pořádně ustát a „zteplat“. Nejlepší je pro rajčata a okurky voda dešťová, to je ten pravý balzám i pro ostatní rostliny a zeleninu. Takže určitě svoji zahradu vybavte dostatkem sudů a nádrží na vodu, abyste tuto drahocennou tekutinu mohli za deště na své zahradě zachytávat.

Jak správně zalévat rajčata a okurky

Pokud přemýšlíte nad tím, že byste si usnadnili práci a rajčata, okurky či jinou plodovou zeleninu zalili proudem vody z hadice nebo kropítkem z konve, tak na to rozhodně zapomeňte. V obou případech totiž uděláte více škody než užitku. Pokropíte-li vodou celu rostlinu, většina vláhy zůstane na listech a díky tomu se na nich bude dařit houbovým chorobám v podobě plísní. Spory hub totiž vlhko a teplo milují a kropením jim jen vytvoříte ideální podmínky pro množení. Takže, zálivka plodové zeleniny vždy směřuje přímo ke kořenům tak, abyste nepotřísnili listy. V současné době vzrůstá na oblibě kapková závlaha, která nejen minimalizuje riziko šíření houbových chorob, ale také šetří vodu, protože kapky vody odkapávají v přesných intervalech přímo ke kořenům a nikam se nerozstřikují.

 

Kdy zavlažujeme rajčata a okurky

Dalším problémem, který nám může snížit úrodu je denní doba, kdy zavlažujeme. Nikdy se nezalévá v poledne nebo za letních veder během dne, ale vždy brzy ráno nebo k večeru. Pokud máte možnost volby, tak zalévejte k večeru, kdy slunce již nepálí. Díky poklesu teplot totiž nedochází k tak velkému výpadu vody a rostlina může přijmout tolik vody, kolik potřebuje.

Dešťovka má na zahradě cenu zlata

Ano, stejně jako to říkáme u kompostu, tak i zachycená dešťová voda je pro vaše rostliny, hlavně zeleninu, pravým požehnáním. Zálivku dešťovkou ocení i pokojové rostliny. Dešťová voda má totiž pro rostliny příjemnou teplotu, je měkká, neobsahuje žádný chlor či jiné prvky, které naopak mohou být přítomny ve vodě studniční či vodovodu.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.