Pěstujte keře s plody, kterým mráz neuškodí: naopak, díky mrazu jsou sladší a chutnější. Zamilujte si trnky, dřínky a mišpule

Mišpule
Info ikona

Mišpule je netradiční, ale vcelku oblíbená ovocná dřevina, která ale dělá velkou parádu i jako okrasný strom

Jak je možné, že plody jsou díky mrazu sladší?

Mezi ne tak úplně tradičními ovocnými druhy najedeme takové, jejichž plody mráz nezničí, a když jsou přemrzlé, chutnají mnohem lépe. Důvodem, proč jsou plody chutnější, a sladší je, že mráz podnítí rostlinu, aby štěpila zásobní škrob na cukr. Cukr rozpuštěný v buněčné šťávě pak brání přeměně vody na led a tak plod zůstane ještě pro nějakou dobu lákavý nejen pro nás, ale také pro ptáky, kteří se často také postarají o jejich rozšiřování po okolí. Stejný princip přeměny škrobu v cukr funguje i u některé přezimující zeleniny, např. pastiňáku či růžičkové kapusty, kde zároveň odbourává hořké látky.

1. Dřín je ovocný i okrasný zároveň, jeho jarní květy milují včely: jeho dřínky jsou vynikající

Dřín obecný (Cornus mas) se často pěstuje jako okrasný keř, jehož květy brzy na jaře poskytují včelám a jinému hmyzu první pastvu. Pěstuje se také jako ovocný keř, jehož plody tzv. dřínky mají různé využití. Dřínky jsou červené, protáhlé peckovičky, bohaté na vitamín C, a pokud dobře vyzrají, konzumují se jak syrové, tak různě konzervované. Necháte-li je ale přejít mrazem, zesládnou a jsou ještě chutnější.

2. Mišpule musí zmrznout, pak jsou slaďoučké a měkké

Mišpule obecná (Mespilus germanica) je řazena mezi netradiční ovocné druhy a je využívána jak v kuchyni, tak ve farmacii a to již od starověku. Mišpule je krásný keř, s pěknými listy, bílými květy a zajímavými plody a naše očekávání splní i jako okrasná dřevina. Plody jsou malé, hnědozelené malvičky s výraznými kališními cípy a nejsou chutné, ani když dozrají. Ale jakmile přejdou mrazem, jsou chutné, sladké a měkké. Plody na mišpuli zůstávají, a proto je můžeme sklízet poměrně dlouho. Lze je konzumovat syrové, nebo je využít jako koření do domácího ovocného vína nebo likéru, kterému dodají vůni a díky vysokému obsahu tříslovin prodlouží jejich trvanlivost.

3. Rakytník je vitamínová bomba: jeho pravidelnou konzumací ušetříte peníze za návštěvu lékárny

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) už je v zahradách takovou stálicí, protože mnoho pěstitelů již poznalo jeho pozitivní účinky na naše zdraví. Jeho typické oranžové plody jsou totiž nadupané nejen vitamíny, ale hlavně plné antioxidantů a pozitivně působí na naši odolnost vůči infekcím a stresům. Plody dozrávají od konce srpna do října, dle odrůdy. Zde platí, že čím pozdější sklizeň, tím méně prospěšných látek obsahuje. Ale, když necháte plody trochu přemrznout, jsou mnohem chutnější, sladší a sklizeň je jednodušší, protože později jsou plody z keře sklepat.

4. Trnky: zkuste vynikající trnkové víno či domácí likér

Trnka obecná (Prunus spinosa) je zcela běžný keř, který najdete někde na poli, podél cest nebo u lesa. V zahradách se uplatňuje méně, spíše v těch přírodních, protože nemá tak pravidelný tvar, jak bychom si do zahrad představovali. Každopádně, trnka se často používá jako trnitý, živý plot, který slouží ptákům nejen jako zdroj potravy, ale také jako úkryt před dravci. Trnky mají trpké plody, ale díky mrazu jsou jemnější a zpracovávají se na povidla, či na trnkové víno a likéry. Vždy je ale lepší přidat k trnkám trochu cukru nebo medu, které vylepší jejich chuť. Jsou velmi nenáročné, porostou jak na slunci, tak v polostínu.

Jeřabiny: kromě klasického jeřábu zkuste také oskeruši

Jeřabiny mají zdravé plody a dnes jsou v zahradách celkem oblíbené. Výhodou je, že se dají zakoupit méně vzrůstné a díky tomu se vejdou na každou zahradu. Někdo nechává plody jeřábu - jeřabiny pouze pro ptactvo, jiný na okrasu, ale ti znalí už vědí, jaký poklad v sobě tyto červenooranžové bobulky ukrývají. V zahradách se pěstují dva druhy jeřábu, jednak jeřáb moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia var. Edulis) a jeřáb oskeruše (Sorbus domestica). Oba dva druhy jsou nenáročné na pěstování, lépe se jim ale daří na slunci, jeřáb obecný roste v mírně kyselé půdě, naopak oskeruše v půdě zásadité. Plody oskeruše jsou sladkokyselé, velké asi 3cm a i po dozrání trochu trpké. Jakmile ale přejdou mrazem, jsou výtečné a oblíbené pro přípravu marmelád, moštů, sirupů či pálenky. Jeřabiny jsou na tom podobně, ačkoliv zahradní odrůdy jsou méně trpké. Jeřabiny se využívají buď podobně jako oskeruše, nebo je lze sušit a využít pro přípravu odvarů, které pomáhají při trávicích obtížích.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.