Sápa je zajímavá, nenáročná a vůči suchu odolná trvalka. Stěží najdete podobnou, která bude zdobit záhony tak dlouho. Přesto v mnoha zahradách chybí. Není čas to napravit?
Na pupalkách je zajímavé, že své květy otevírají, až když se den chýlí ke konci. Tehdy také provoní své okolí, což přiláká jak opozdilé čmeláky, tak hlavně můry a jiný noční hmyz.
Zatímco klasické záhonové a velkokvěté růže jsou roubované, většinu botanických, pnoucích a pokryvných růží lze jednoduše namnožit pomocí polovyzrálých řízků. Červen je k tomu nejpříhodnější období.
Občas některá rostlina překvapí. Třeba ječmen hřivnatý. Ve spojení s vyššími letničkami vypadá atraktivně a jako každá okrasná travina dokáže celý porost ve větru krásně rozvlnit.
Konvalinka je koncem jara kvetoucí trvalka známá ze světlých listnatých lesů, křovinatých luk i částečně stíněných zahrad. Pozor však na záměnu jejích listů s listy česneku medvědího – je značně jedovatá.
Pryšce se pěstují pro rychlý jarní růst a pestré listeny a na zahradě se uplatní jako letničky, trvalky nebo sukulenty. Variabilní jsou nejen vzhledem, vytrvalostí a růstem, ale i nároky, díky čemuž si z nich může vybrat opravdu každý.
Pokud máte rádi vyšší a rozevláté rostliny se vzdušným květenstvím, je pro vás pakmín větší tou pravou letničkou. Neupoutá barevnými květy, ale jako doplňková rostlina, která působí lehce, a přitom dodá kompozici na záhonu i kytici objem.
Zahradní bodláky: toho spojení by se někdo mohl leknout... Ale není proč. Tahle „pichlavá skupina“ totiž zahrnuje mnoho rostlin, které dokážou neokoukaným způsobem oživit smíšené záhony.
V poslední době přibývá lidí, kteří dávají přednost přirozenějším záhonům před těmi silně stylizovanými. Různé „okrasné bodláky“ tam dokonale zapadnou. Jejich další předností je, že toho moc nechtějí...
Fuchsie nádherně kvetou a jako jedny z mála nádobových rostlin mají rády polostín až stín. Jsou však také citlivé na různá pěstitelská pochybení. Běžné druhy ale zvládnou vypěstovat i začátečníci – jen se musí držet několika základních pravidel.
