Jak ochránit rybízy před vlnovníkem rybízovým

Vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis) je roztoč s bělavě zbarveným protáhlým tělem, které měří asi 0,2 mm (u samiček, samečci jsou kratší). Škodí sáním uvnitř pupenů rybízu, které se mění v kulovité hálky. Ty mohou být až 1,5 cm velké, na jaře neraší, hnědnou, zasychají  a opadávají (větve tak postupně vyholují). Kvůli sníženému množství zdravých pupenů dochází k poklesu úrody rybízu, oslabení keře, příp. jeho odumření.

Kadeřavost broskvoní: kdy, jak a čím stromy chránit

Pupen rybízu napadený vlnovníkem rybízovým
Info ikona

Vlevo hálka - zduřelý pupen rybízu napadený vlnovníkem rybízovým, vpravo - zdravý a rašící pupen.

Foto: Shutterstock

Množení a šíření vlnovníka rybízového 

Vlnovník rybízový přezimuje v pupenech rybízů (hlavně černých), které už od podzimu zduřují. Objevit se může i na rybízu červeném, bílém nebo na angreštu, u těchto keřů však nedochází k typickému zduření – pupeny jen zasychají. 

V předjaří (při teplotě nad 5 °C) se začínají vlnovníci v pupenech množit (v jednomu pupenu může být i několik tisíc roztočů) a při teplotách nad 18 °C pupeny opouštějí (od druhé poloviny březnado května). Po keři se šíří vlastním pohybem, pomocí větru či kapek deště a při kvetení rybízů se na jejich šíření podílejí také včely, další hmyz a ptáci. Po krátkou dobu se vlnovníci pohybují volně po listech, na nichž sají, a pak (v červnu, začátkem července) zalézají do nových pupenů v úžlabí listů, kde pokračují v sání a množení. Napadené pupeny se deformují a u černého rybízu se od poloviny srpna zvětšují.

Chraňte buxus před housenkami zavíječe

Vlnovník přenáší virový zvrat rybízu 

Roztoč vlnovník rybízový je také přenašečem obávaného virového zvratu rybízu. Při něm dochází k morfologickým změnám, např. tvaru listů, ale i degenerativním změnám květních orgánů, po nichž neplodí ani pupeny nezasažené vlnovníkem. 

Ochrana proti vlnovníku rybízovému 

Základem preventivní ochrany proti vlnovníku jsou zdravé, nenapadené sazenice rybízů. Vysazené keře je nutné pravidelně a důsledně kontrolovat a při slabém výskytu škůdce zbytnělé pupeny okamžitě odstraňovat a pálit. Odstraňovat pouze hálky ale nestačí – vždy odstřihněte celý výhon nebo větvičku pod nejnižším napadeným pupenem. 

Silněji napadené keře je lepší buď radikálně zmladit, nebo z výsadby odstranit (při více než 10 % napadených pupenů), protože chemická ochrana nebývá příliš účinná. Pokud se pro ni přesto rozhodnete, můžete použít přípravek Omite 30 W nebo Omite 570 EW. Aplikace se provádí při pukání pupenů, před květem a po sklizni (ideálně za slunečného dne s teplotou nad 16 °C). 

Švestky a šarka: vybírejte odolné odrůdy

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada