Úžasná bylinka z Himalájí: Lejla Abbasová přísahá na ajurvédský čaj, který jí pomohl se spánkem. Fungoval i bez meditace
Zahrada Lejly Abbasové: Místo radosti i nečekaných starostí
Lejla Abbasová žije v jedné z okrajových pražských čtvrtí v domě se zahradou. Často zmiňuje, že „ráda jezdí na chatu, podniká procházky do přírody“. A také pěstuje a sbírá bylinky. Ačkoliv byla sama vychovávána v duchu - vypěstuj a sesbírej, co je jedlé, zahradu obhospodařuje spíše její partner. Ten na zahradě vybudoval vyvýšené záhony, ve kterých pěstoval téměř všechno, co se pěstovat dalo. V záhonech se tak objevila rajčata, papriky, okurky, jahody, maliny a dokonce i melouny.
Úroda za všechny peníze – a pak přijde léto a pohroma
Lejla Abbasová s partnerem se sice stali zdatnými pěstiteli a zahrada se jim za jejich péči odměnila bohatou úrodou, problém ale nastal právě v době, kdy bylo potřeba sklidit všechnu zeleninu i sezónní ovoce. V období června a následných prázdnin totiž celá rodina odjíždí pryč a celá úroda přichází vniveč. Lejla ale následně nenechala nic náhodě: „Prostě jsme v červnu odevzdali klíče od zahrady sousedům, aby si tam chodili a mohli zeleninu i ovoce zužitkovat."
Příroda se nikdy nevzdává: Lejla po návratu bojuje o vlastní zahradu
Lejla Abbasová s rodinou tráví část roku mimo Prahu. Po návratu domů se pak doslova prosekávají ke vchodovým dveřím. Většinu práce na zahradě pak obstarají křovinořez, sekačka a motorová pila. „Naše ideální představa byla, že budeme chodit po zahradě a tu nebo tam si uzobneme jahod nebo borůvek. Jakmile odjedeme, okolní příroda začne ihned hrát s domem přesilovku a většinou vítězí," prozradila Lejla Abbasová.
Bioodpad na hraně katastrofy: „Jsme jím doslova zavaleni,“ přiznává Lejla
Po pročištění zahrady a důkladném průklestu tak zbyde Lejle obrovské množství bioodpadu. Sama přiznává: „Bioodpadu máme tolik, že jsme jím doslova zavaleni. Bohužel jsme ještě neobjevili kontejner na bioodpad a sousedům vysvětlujeme, že jsme jinak čistotní a pořádkumilovní."
Co je vlastně bioodpad?
Bioodpad je organický odpad biologického původu, který se dá přirozeně rozložit. Patří sem hlavně zbytky rostlin, ovoce, zeleniny a další přírodní materiály. Přibližně třetinu odpadu z domácností tvoří právě bioodpad – a přitom by nemusel skončit na skládce.
Co do bioodpadu patří:
- slupky a zbytky ovoce a zeleniny
- čajové sáčky a kávová sedlina
- skořápky od vajec
- odkvetlé květiny, listí, tráva, větvičky
- pečivo, těstoviny či rýže (v malém množství)
- piliny a hobliny z neošetřeného dřeva
Co tamnepatří:
- maso, kosti, mléčné výrobky
- oleje, tuky a omáčky
- popel, cigarety, pleny
- obaly (i „biologicky rozložitelné“ často nejsou vhodné do bioodpadu)
- exkrementy domácích mazlíčků
Nejlepší řešení pro zahrádkáře je použití kompostéru. Kompostér promění bioodpad v humus, díky čemuž získáte přírodní hnojivo zdarma. Pokud nemáte zahradu, využijte sběrné nádoby na bioodpad (hnědé kontejnery). Bioodpad z nich se odváží do kompostáren nebo bioplynových stanic, kde vzniká buď přírodní kompost, nebo energie.
Kořeny z dětství: Bylinky, sušení a vůně půdy
Lejla Abbasová vyrůstala v prostředí vesnice, kde bylo zvykem chodit do lesa na borůvky a po borůvkách přišly na řadu bylinky. Lejla umí pojmenovat spoustu bylin, které rostou okolo nás, a také ví, k čemu se která bylina používá. Jako dítě sbírala lipový květ, jitrocel, květy hluchavek nebo pampelišky. Sběr bylin byl v minulosti honorován a sběrné suroviny sušené bylinky vykupovaly. „Pamatuji si, že jsem chodívala na půdu za dědou, který zde spával mezi svazky sušených bylinek. A já jsem se tu také vždy krásně vyspala," zavzpomínala Lejla Abbasová na dětství v jižních Čechách.
Maminka Lejly Abbasové je čilou zásobovačkou všech možných produktů z ovoce a zeleniny. Lejla kvůli pracovní vytíženosti nestíhá ani sklidit vlastní úrodu. Maminka naštěstí zavařuje, suší, nakládá vše, co jí přijde pod ruku. Lejlu tak zásobuje domácími kompoty, marmeládami, sirupy, nakládanou zeleninou nebo domácím medem. Samozřejmostí jsou také houby na sto tisíc způsobů.
Ajurvédské tajemství Lejly Abbasové: Čaj Jatamanci pro klid duše i těla
Lejla Abbasová se po letech vrátila k bylinkám, které provázely celé její dětství. Její krédo je, že to, co najde v drahé kosmetice a v přípravcích péče o pleť, vlasy nebo tělo, najde i v bylinkách,. Navíc levněji a bez chemie.
Nedá dopustit na "spací čaj". Jedná se o čaj z byliny jatamansi (Nardostachys jatamansi), což je velmi ceněná bylina v ajurvédě – často se z ní připravuje ajurvédský čaj jatamanci, který má silné zklidňující a regenerační účinky.
Jatamansi je horská rostlina z oblasti Himalájí, příbuzná kozlíku lékařskému (valeriáně). Používá se hlavně její kořen, který má výraznou zemitou vůni a silné účinky na nervový systém. V ajurvédě je považována za bylinu mysli – zklidňuje, uzemňuje a obnovuje duševní rovnováhu.
Jak čaj připravit
- 1 čajová lžička sušeného kořene Jatamansi (nebo čajové směsi s touto bylinou)
- 250 ml vroucí vody
- Louhujte 5–10 minut (při použití kořene klidně i 15 minut)
- Můžete přidat špetku skořice, kardamomu či med pro jemnější chuť
Pije se nejlépe večer nebo po náročném dni.
Na kořen jatamansi a Lejlu Abbasovou se můžete podívat v naší galerii.
O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.
