Kam v zahradě umístit ohniště a z čeho ho vyrobit? Dodržte jasně daná pravidla a můžete klidně spát
Jen díra v zemi vážně nestačí
Stavbou v zahradě je kupodivu i ohniště. Pokud jste si mysleli, že prozaložení ohniště postačí, že někde v zahradě vykopete díru do země, obložíte ji cihlami a máte ohniště hotové, tak jste na velkém omylu. Ano, mnozí to tímto způsobem vyřešili, ale mnozí se také osobně setkali s určitými úskalími, která takto vyřešená ohniště přináší. Jestliže tedy chcete mít ohniště umístěné a založené správně, držte se následujících rad a plápolající plamínky vám budou přinášet jenom samou radost.
Umístění ohniště dobře zvažte
Ještě před tím, než začnete kopat a připravovat základ pro ohniště, zodpovězte si pár otázek. K čemu budete ohniště využívat a jak často? Kdo všechno ho bude využívat? Pokud si totiž chcete jednou za rok opéct na oslavu čarodějnic špekáček, pak se vám určitě nevyplatí nějaké ohniště vůbec budovat a postačí vám buď zahradní gril nebo přenosné ohniště. To má výhodu v tom, že když jej nepotřebujete, zase ho uschováte třeba do garáže. Pokud ale plánujete pravidelná posezení u ohně, třeba s přáteli, a chcete si tepla užívat i v zimě, už se zamyslete nad pořádnou stavbou v zahradě, která něco vydrží.
Pozor na dostatečnou vzdálenost
Ačkoliv si myslíte, že je vaše stavba v zahradě dostatečně daleko od všeho hořlavého, ve většině případů nejste. Zásadní pravidlo při umisťování ohniště je určitá vzdálenost od všeho, co může chytit, takže suché stromy a keře, dřevo, dřevěný plot, přístřešek, suchý trávník, aj. Od všeho hořlavého musí být ohniště minimálně ve vzdálenosti 3 metry, ne-li dál. Zjistěte si také, zda není problém si ohniště na zahradě umístit, protože díky suchu jsou dnes oblasti, kde se jakékoliv rozdělávání ohně zakazuje pod celkem slušnou pokutou.
Z čeho ohniště vyrobit
Při výběru materiálu, kterým ohniště ohraničíte, mějte na mysli, že jakmile se oheň rozhoří, vzniká pořádný žár, takže materiál musí být samozřejmě dostatečně odolný vůči nenasytným plamenům. Obyčejné cihly, které se používají na stavbu, nejsou vhodné, protože právě při větším žáru praskají a často se rozlomí napůl. Využívají se tedy cihly šamotové, dále přírodní kámen, jako je žula či čedič, nebo lze ve stavebninách zakoupit speciální betonové tvárnice pro ohniště. Při spojování jednotlivých komponentů nepoužívejte obyčejnou maltu, která při vysokých teplotách praská, ale maltu žáruvzdornou, která vydrží teploty do 1200 °C.
Máme materiál, co dál?
Nejprve u stavby na zahradě vykopejte jámu o průměru kolem 100 cm a hloubce asi 40 cm. Na dno jámy budoucího ohniště můžete dát vrstvu štěrku pro lepší odvodnění a po obvodu vyskládejte kameny nebo cihly minimálně 30 cm nad okolní terén. Abychom si usnadnili práci s rozděláváním ohně, je třeba dostatečný přívod vzduchu. Ten zajistíme tak, že třeba na dvou místech necháte u země malé mezery mezi cihlami.
Když už oheň plápolá
Opatrnosti není nikdy dost, a proto buďte připraveni i na nečekané události. Jakmile se tedy chystáte uspořádat večerní posezení s přáteli u ohně, vždy mějte po ruce kbelík s vodou a případně lopatu na uhašení odletujících jisker. Pokud něco opékáte, mějte po ruce také žáruvzdorné rukavice, abyste v případě potřeby mohli hned zasáhnout. Než pak odejdete domů, vždy ohniště, byť vypadá, že již dohořelo, prolijte vodou.
Jak může takové ohniště vypadat, se podívejte v naší fotogalerii.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.