Novou skalku založte na podzim ve třech krocích: Nepropásněte optimální termín a ušetřete si své nervy i peníze
Skalka, je-li o ni řádně pečováno, rozhodně patří mezi nápadné zahradní stavby, které na sebe často poutají pozornost. Nejlepším obdobím pro její založení jsou měsíce říjen, případně listopad, ale záleží na tom, kdy se ohlásí nástup zimy. Podzimní zakládání skalky má jasnou výhodu. Podloží, kameny a půda si totiž přes zimu tzv. sednou a s příchodem jara, jakmile to počasí dovolí, ji můžete v klidu osázet vhodnými skalničkami. Čím tedy musíte při zakládání skalky začít?
1. Výběr místa pro skalku
Skalka by měla napodobovat přirozený skalní útvar, který je k vidění ve volné přírodě. Takovému skalnímu útvaru se chceme jejím založením přiblížit, a proto se většinou skalky zakládají na svahu. Nicméně, nemáte-li svah, můžete mít krásnou skalku i na rovině, kam navezete novou zeminu nebo vše vymodelujete pomocí kamenů.
Skalku nikdy neumisťujte do blízkosti ovocných ani okrasných stromů, ze kterých padá listí, to by skalku znečišťovalo a měli byste jenom zlost. Nejvhodnější světová strana pro skalku bývá východní, severovýchodní nebo jihozápadní a ideální je slunné místo.
2. Příprava stanoviště
V místě budoucí skalky je nutno stanoviště vyčistit. Máte-li zde doposud trávník, ten strhněte a místo dobře odplevelte. Na vyčištěné místo navezte vrstvu drenáže, pro tyto účely se hodí hrubý štěrk. Výška drenáže závisí na kvalitě půdy, většinou to bývá kolem 20 cm, maximálně však 50 cm. Tato drenážní vrstva musí být dobře provedená, protože v budoucnu, jakmile navezete kameny, se k ní už nedostanete. S její přípravou se tedy dejte záležet. Rozhodně jako drenáž nepoužívejte suť, které se třeba chcete v rámci stavby zbavit. Nepatří sem ani jíl, který vám rovněž mohl zbýt ze stavby domu.
Kompost rozhodně nepoužívejte
Půda, která přijde na drenážní vrstvu by měla být kvalitnější, ale není nutné navážet něco drahého. Postačí třeba půda z krtinců nebo drnovka, což jsou kompostované travní drny a k tomu přimícháte písek a listovku. Není třeba dávat na drenáž kompost, protože skalničky obecně nemají rády příliš živné půdy, ale spíše ty chudší. Myslete na to, že skalničky, které rostou ve volné přírodě zde rovněž nemají přísun živin a jak krásně zde rostou.
3. Výběr kamenů
Výběr kamene do skalky je stěžejní, protože musíte zvolit takový kámen, který se do vaší skalky bude hodit. Měl by to tedy být takový kámen, který se vyskytuje v okolí zahrady, například v nějakém lomu, v lese atd. Velmi krásně vypadají kameny, které jsou částečně zvětralé a jsou porostlé lišejníky nebo mechy. Důležité je, celou skalku vytvořit z jednoho druhu kamene, potřebujete přece, aby skalka vypadala přirozeně a působila tak, jako by zde rostla odjakživa.
Jaké kameny jsou vhodné do skalky
Máte-li možnost výběru, hodí se vápenec, žula, břidlice, pískovec nebo opuka. Kameny se do skalky musí zapustit dostatečně hluboko a nad zemí zůstává jen jejich menší část. Klást kameny začínáte odspodu, kam dáte ty největší kameny a pokračujete směrem nahoru.
Na podzim skalku neosazujte
Jakmile máte navezené kameny, prozatím máte hotovo. Na podzim skalničky ještě nevysazujte a samotnou výsadbu ponechte až na jaro, jakmile přejdou mrazy, tj. během března. Nyní, přes zimu, bude pracovat celé podloží a půda, vše si bude sesedat a pokud byste tam nyní vysázeli rostliny, mohla by to být zbytečná práce. Přes zimu tak budete mít dostatek času, vybrat si vhodné skalničky a na jaře, jakmile zahradní centra po zimě otevřou, si je v klidu vysadit.
Jak může taková skalka vypadat, se podívejte do naší fotogalerie a inspirujte se.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.