Renovace statku u Litomyšle zahrnovala i proměnu dvora: dominantou je koupací biotop, který do okolí zapadá díky materiálu a trvalkovým záhonům

Původní statek se nachází na okraji menší vesnice u Litomyšle. Renovace se dotkla všech částí pozemku, nejvýraznější proměnou ale prošel dvůr, který ze tří stran lemují budovy a z poslední se otevírá do sadu s původními i novými stromy. 

Statek slouží majitelům zatím k letní rekreaci 

Zásah především do dvora byl opravdu velký, málokdo by to ale na první pohled řekl. Promyšlený koncept umožnil přinést stromytrvalky přirozeně rostoucí v okolí do obytné části zahrady, a tím ji harmonicky propojil se sadem a okolní venkovskou krajinou.    

Barevnou paletu použitých materiálů předurčily budovy ze světlého kamenného zdiva. Proto je biotop obložen světlým kamenem a na příjezdové cesty byl použit původní kámen, který se našel na pozemku. 

Zatím se statek využívá k letní rekreaci, ale při plánování se počítalo i s možností, že bude obýván celoročně. Majitele láká představa, že by se tu na stáří usadili, a dokonce chovali hospodářská zvířata. Na hranici mezi dvorem a sadem je proto možné postavit plot, který by ovcím, kozám a slepicím zabránil do rekreační části zahrady chodit. 

Při renovaci statku byl zachován původní ráz 

Majitelé rekonstruovali statek sami a snažili se použít co nejvíc místních materiálů a prvků, aby si zachoval původní ráz. Pro nové doplňky pak vyráželi do antiků. Zahradní architekti na tyto snahy navázali a posunuli je ještě dál. Například tak, že do trvalek kolem koupacího jezera zakomponovali stará kamenná vodní koryta, která teď slouží jako dekoracepítko pro hmyz a ptáky. 

Koupací biotop vypadá jako kamenné koryto

Právě koryty se inspirovali při navrhování samotného koupacího biotopu. Ten díky kamennému obložení působí jako velké vodní koryto a zároveň splňuje hlavní požadavek rodiny – koupací nádrž ve tvaru delší plavecké dráhy. 

Dvě dřevěná mola, která k biotopu přisedají, mají ideální velikost pro lehátka a (nejen) letní odpočinek. Díky použitým přírodním materiálům, a především hustým a divokým trvalkovým výsadbám působí jezero v místě naprosto přirozeně a nenásilně. 

V záhonech jsou vysazeny rostliny z okolí

„Při navrhování záhonů jsem se nechala inspirovat běžně rostoucími rostlinami na okolních statcích,“ vysvětluje koncept zahradní projektantka Anna Chomjaková. Radost tak rozdávají drobná kvítka sasanek, udaten, máček, kakostů, kopretin, čemeřic nebo lupin. Oblíbené bylinky, jako levandule, mateřídouška, oregano, šalvěj, saturejka a meduňka, které jsou do trvalkových záhonů namíchané, slouží paní majitelce do čajů, na vaření i do suchých vonných směsí. 

Při budování sítě zahradních cestiček dali architekti přednost světlému mlatu. Ten svým odstínem ladí jak se zachovalými kamennými zdmi stavení, tak s trvalkovými plochami v prosluněném provensálském stylu a působí, jako by tu cestičky byly odjakživa. 

Stromy k hospodářským usedlostem patří

Úplnou novinkou na dvoře jsou stromy, které k hospodářským usedlostem vždy patřily, a byla by obrovská škoda připravit se o dynamiku, kterou spolu s trvalkami prostoru dávají. Jak porostou, budou poskytovat i stín, do té doby si obyvatelé vystačí s otevřenou stodolou, kde vznikla plně vybavená venkovní kuchyň s posezením dost velkým, aby pojalo i větší společnost. 

Užitkové záhony umístěte i do obytné zahrady

Nejen pro letní grilování s přáteli a rodinou využívají majitelé výpěstky z dřevěných vyvýšených záhonů, příhodně umístěných v bezprostřední blízkosti odpočinkového mola a koupacího biotopu. „Doby, kdy byly zeleninové zahrádky schované někde stranou, jsou už naštěstí pryč,“ říká zahradní designér a spoluautor projektu Ferdinand Leffler. „Nebojte se je umístit do obytných částí zahrady. Někam, kde je máte na očích a můžete se ze své úrody těšit.“