Mírně zvlněná zahrada, kterou terén a výsadby trav propojily s krajinou

Zahrada měla podle zadání sloužit k rekreačnímu sportuodpočinku: v představách majitelů nechyběl prostor pro míčové hry i pétanque, ohniště a domek pro děti ani užitková část s drobným ovocem, ovocnými stromy, zeleninovými záhony a skleníkem. V zahradě se mělo najít i místo pro dřevník blízko u domu, protože se v něm topí dřevem. 

Rozdělení zahrady na čtyři hlavních části

Autoři návrhu, Ferdinand Leffler, Martina Imramovská a Markéta Hadačová, přání majitelů vyslyšeli a rozdělili pozemek do čtyř hlavních částí: vstupní, relaxační, užitkové a „dřevníkové“. Každou z nich lze vnímat a užívat samostatně, ale dohromady tvoří propojený celek. 

Procházka zahradou od vstupu po záhony

U vstupu vítá domácí i návštěvníky přívětivý osikový hájek, který svým pojetím navazuje na dřeviny a les v okolí. Hlavní pobytovou část tvoří terasa s travinovými a trvalkovými záhony. Kvetou v nich trvalky známé z výletů po české krajině: zběhovce, vrbiny, plicníky, mateřídouškykrvavce… 

Skica zvlněné zahrady
Info ikona

V popředí se vlní trávy, za nimi koruny stromů a ještě dál krajina Vysočiny... Zahrada a „svět za plotem“ se spojují v jeden celek. 

Skica: Atelier Flera

Dál je tu vrbový hájek s potokem a ohniště s okolní mlatovou plochou. Chrání je půlkruhová opěrná suchá zídka z pískovce, která slouží zároveň jako lavice. Na ohniště navazuje velká rovná travnatá plocha vyhrazená pro míčové hry. V severní části vznikla užitková část zahrady s ovocnými stromy, keři a skleníkem. Za domem pak mlatová plocha s vyvýšenými zeleninovými záhony a malým dřevníkem. 

Optické propojení zahrady s krajinou

Všechny výsadby i úpravy terénu směřovaly k tomu, aby se zahrada opticky propojila s okolní krajinou. Výsledek – mírně zvlněnou zahradu – podporují i výsadby trav, které se ve větru mění v zelené, žluté a později hnědé vlny. 

Všechny části propojují cestičky z kamennýchdřevěných nášlapů, které uživatele provádějí všemi částmi zahrady a navzájem je spojují. V místech, kudy se chodí nejčastěji, je téměř souvislý „chodník“, aby se dalo projít co možná nejpohodlněji. Mezi výsadby půdopokryvných trvalek jsou umístěny pískovcové kamenné nášlapy v kombinaci s dubovými pražci. Jiné je to v odlehlejších a méně často navštěvovaných koutech zahrady – tam stačí mít pod nohama jen dubové nášlapy, položené v rozestupech na délku kroku. Po každém z nich aspoň jednou za den někdo přejde...