REKLAMA
REKLAMA

Jak realizovat a osázet střešní zahradu

REKLAMA
REKLAMA

Střešní zahradu je nejlepší realizovat zároveň s nově vznikajícím domem, je ale možné ji vybudovat i dodatečně na hotové stavbě. Je to sice náročnější, ale reálné. Před výběrem typu střešní vegetace je ale vždy nutný posudek statika, který stanoví maximální zatížení střešní konstrukce. Je přitom nezbytné počítat s hmotností zelené střechy při plném nasycení vodou. V úvahu je potřeba vzít i skladbu střešního pláště a vytápěný či nevytápěný prostor pod střechou. 

Hlavním kritériem pro stavbu střešní zahrady je sklon střechy. Optimální sklon je 2 až 5 %, menší je náročnější na odvodnění a vyžaduje účinnou drenážní vrstvu. Střešní zahrada se totiž neskládá jen ze substrátu pro rostliny, tvoří ji souhrn vrstev označovaný jako vegetační souvrství. Existují různé varianty provedení. Klíčové ale je, jaký typ střešní zeleně si vyberete. Založení extenzivní zelené střechy nebo intenzivní střešní zahrady se odvíjí především od statiky domu a finančních možnostech majitele. 

Od hydroizolace po substrát

Základem každé ozeleněné střechy či střešní zahrady je kvalitní hydroizolace, na níž se pokládá ochranná geotextilie. U pochozí zelené střechy se poté budují zpevněné plochy umožňující pohyb osob. Následuje pokládka drenážní vrstvy, která rychle odvede přebytečnou vodu, a přitom ji část akumuluje pro potřeby rostlin. 

Posledními vrstvami je substrát pro zelené střechy a vegetace. Jejich složení se ale u extenzivní a intenzivní střechy liší. Substrát pro výsadbu na střeše musí odpovídat požadavkům vysazovaných rostlin, neměl by být ovšem vápenatý, protože vyplavené soli zanášejí odtokové cesty. Substrát by také měl být při dostatečné vododržnosti co nejlehčí, proto se do něj často přidává zeolit, který je lehký a zvyšuje nasákavost. 

REKLAMA
REKLAMA

 

Predplatne

 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA