Pokud jde o mrkev, od vysetí do záhonu do sklizně uplyne přibližně sto dní. Ještě větší trpělivostí se musíte obrnit, než se dočkáte sklizně růžičkové kapusty. Jenže potom při zpracování v kuchyni putuje, podle druhu zeleniny, až třetina, u zeleného hrášku dokonce polovina v podobě zeleného odpadu na kompost anebo do popelnic na bioodpad. Takže pokud jste v uplynulém roce časně ráno vstávali, abyste stihli zalít záhony se zeleninou, možná budete mít pro trend, který velí zužitkovat úplně vše, co je poživatelné, od listů až po kořeny, pochopení.
Spotřebujte ze zeleniny vše, co je jedlé
Příznivci tohoto trendu hlásají, že sníst pouze část rostliny je totéž, jako byste z hovězího masa zkonzumovali pouze svíčkovou a méně hodnotné části rovnou vyhodili. Jejich heslo zní „nose to tail“ (od nosu po ocas) a v případě zeleniny „leaf to root“ (od listů až po kořen). A i když to vypadá jako jeden z výmyslů moderní doby, které se rychle přeženou, řada tipů na smysluplné využití kuchyňských surovin není tak objevných, jak by se mohlo zdát. Spíš upadly v zapomnění díky hojnosti, v níž žijeme.
Listová zelenina určená pro podzimní sklizeň
Znovuobjevené zeleninové recepty
Dřív nebylo zvykem, aby se třeba nať celeru, řapíky petržele nebo odpad vzniklý při čištění pórku a pastináku důsledně nezpracovaly do omáčky nebo do polévky. Patřilo to k běžným postupům šetrných hospodyněk.
Ke znovuobjeveným receptům patří třeba panna cotta z květákového košťálu, chipsy z čekankového kořene, salát z quinoy a mrkvových slupek nebo polévka z hrachových lusků. Spoustu zeleniny lze navíc bez obav zkonzumovat s košťály či stonky.
Nevyhazujte zbytečně vitaminy
Odpad a odřezky, které vyhazujeme, jsou navíc na dané zelenině často nejzdravější. Například kedlubnové listy obsahují větší množství druhotných rostlinných látek a minerálů než samotné kedlubny. Zelené konce listů pórku jsou zase mimořádně bohaté na betakaroten a cenné stopové prvky, jako je zinek, a v silné slupce pastináku se kromě draslíku a kyseliny listové skrývá hodně vitaminů, zejména C a E.
Pozor na jedovaté části zeleniny
Listy a výhony rajčat, paprik, lilků a dalších lilkovitých rostlin ale v žádném případě nekonzumujte. Obsahují jedovatý solanin, který se neodbourá ani zahřátím. Při skladování brambor na teplém místě pronikne solanin i do slupky skladovaných hlíz a jediné správné řešení je pak vyhození na kompost.
Základním předpokladem pro konzumování zeleniny beze zbytků je její důkladné omytí. Mytím se však neodstraní stopy různých chemických pesticidů. Stejně jako v zahradě proto dbejte i v tomto ohledu na kvalitu koupené zeleniny a sázejte raději na bioprodukty.
