Stepní běžci je označení pro stepní rostliny, které k šíření svých semen využívají opravdu zajímavý způsob. Po vytvoření a dozrání semen rostliny totiž uschnou tak šikovně, že jejich nadzemní část vítr snadno odlomí a následně zavane daleko od místa původního výskytu. Během cesty se z rostlin přitom odlamují semeníky a vypadávají semena.
Jak vypadá stepní běžec
Rostliny označované také jako westernové křoví se vyznačují zpravidla silným a hluboce zakořeněným kořenem, díky němuž v zimě přečkají i silné mrazy. Lodyhu mívají bohatě větvenou – tvar rostlin je proto často kulovitý. Listy bývají tuhé a odolné jak vůči suchu, tak horku. A jelikož ne každé místo těmto rostlinám vyhovuje, pojistily si přežití květenstvím s velkým množstvím květů, potažmo semen.
Westernové křoví je známé především z Ameriky, a to jako rychle se množící plevel, který se těžko likviduje. Rostliny nejde zničit ani vypálením (z kořenů opět obrůstají), suché části rostlin se navíc podílejí na šíření požárů.
Jak funguje odlomení větrem
Způsob šíření popsaných rostlin závisí na jejich odlomení větrem. Aby k tomu došlo, přestává být jejich kořenový krček začátkem podzimu pevný a odolný, postupně křehne a stává se lámavým. Větru pak jen stačí se do rozvětvené části rostliny párkrát opřít, nachýlit ji na stranu a nakonec odlomit a hnát otevřenou krajinou.
Stepní běžci v Česku
Z našich rostlin patří ke stepním běžcům například katrán tatarský (Crambe tataria), který je u nás silně ohrožený, šater latnatý (Gypsophila paniculata), lidově nazývaný „nevěstin závoj“, máčka ladní (Eryngium campestre) nebo srpek obecný (Falcaria vulgaris) či řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne).
