Sen každého muže: Zahradní domek Jiřího Langmajera je malý ráj pro duši i mysl

Langmajerův kutloch plný klidu: Místo, kde mizí stres i kamery

Jiří Langmajer má duši dobrodruha, ale i romantika. Když zrovna nehraje v divadle nebo nenatáčí, utíká do svého soukromého ráje – na zahradu, kde stojí útulný dřevěný zahradní domek s atmosférou staré horské chaloupky. „Tady si odpočinu nejlíp. Žádné role, žádné termíny. Jen já, dřevo, tráva a nebe nad hlavou,“ říká herec s úsměvem.

Jiří Langmajer si předělal domek na svou odpočívárnu. Co je na ní nejlepšího? Sám k tomu s nadsázkou řekl:  „Já jsem měl k dispozici jen malou místnost, která sloužila jako sklad, a tu jsem před několika lety proměnil na takovou svou malou soukromou pracovnu. Mám tam všechny svoje knížky, své desky, kterých mám hodně, aparaturu a stůl. Dá se říct, že je to taková moje trucovna." I když tvrdí, že se skoro nechodí: „Já tam skoro vůbec nechodím, protože jsem strašně rád doma se svou ženou.“ 

Uvnitř domku vládne hřejivá jednoduchost: světlé dřevo, měkké deky, pár starých knih, křeslo z bazaru a kamínka, která voní po smůle. Na poličkách jsou mušle z cest i fotky s rodinou – nic přehnaného, ale všechno má svůj příběh. Součástí domku je i postel: „Samozřejmě, že mám postel – a to tu největší v celém domě. Manželka mi ji koupila. Spával jsem tam třeba tehdy, když jsem točil nočky celý týden, protože jsem tam měl do půlnoci největší klid.“ 

Zahrada, která dýchá životem: Růže, levandule i jezírko jako z filmu

Okolí domku působí přirozeně, skoro jako by tu rostlo odjakživa. Langmajer se vyhýbá dokonalým anglickým trávníkům – dává přednost divoké kráse. Mezi trsy levandule a mateřídoušky se prohání včely, u plotu kvetou růže, a v rohu se třpytí malé jezírko, ve kterém se odráží nebe. Na zahradě nechybí ani bylinky – rozmarýn, tymián, máta i šalvěj. „Připomíná mi to dětství,“ říká herec, který často sbírá byliny na čaj, nebo si je suší na léto.

Dokonalý nepořádek s duší: Kouzlo nesourodých věcí v jednom celku

Zahradní nábytek tvoří směs starých lavic, truhlíků a kamenů, které posbíral po okolí. Každý detail má své místo a dohromady vytváří harmonii, která působí nenuceně a opravdově – přesně jako herec sám. „Člověk by měl mít místo, kam se může schovat před světem,“ říká Jiří Langmajer. A jeho zahradní domek je důkazem, že klid a krása se dají najít i kousek za domem.

Jak si vytvořit vlastní útočiště: Inspirace z Langmajerova domku

Zahradní koutek Jiřího Langmajera může být inspirací pro všechny, kdo touží po místě, kde se dá zastavit a zhluboka nadechnout. Není třeba velká plocha ani drahé dekorace – stačí kousek srdce, přírodní materiály a odvaha nechat přírodu být trochu divoká.