Tohle byste dříve vyhodili na kompost. Z makovic a semeníků vytvoříte dekoraci, která vydrží měsíce

Co když nejzajímavější části některých květin objevíte až ve chvíli, kdy už odkvetou?

Tip redakce

Než začnete věnec sušit, vyfoťte si jeho podobu. Jakmile materiál seschne, podle fotografie snadno upravíte místa, která se uvolní nebo změní tvar.

Podzimní věnec uchová kouzlo letní zahrady i po skončení sezony

Trvanlivý věnec z čerstvě rozkvetlých květin většinou nevytvoříte. Jejich krása bývá velmi pomíjivá a ani základ z floristické hmoty, která dokáže zadržovat vodu, nezabrání tomu, aby řezané květiny postupně neuvadly. Dekoraci, která vydrží pěkná po dlouhou dobu, je proto lepší postavit na rostlinách, které už odkvetly a jsou připravené na další život v podobě suché aranže. Místo barevných okvětních lístků přesuňte pozornost k makovicím, semeníkům a pevným středovým terčům. Využijte ale také žluté květy vratiče obecného (Tanacetum vulgare) nebo bílé květy řebříčku bertrámu (Achillea ptarmica), které si udrží svůj tvar i po zaschnutí. Zahrada ale nabízí mnohem víc materiálu, než se na první pohled zdá.

Co všechno můžete po odkvětu proměnit ve věnec?

Při sběru materiálu se vyplatí dívat se na rostliny trochu jinak než během jejich plného kvetení. Zajímavé totiž nejsou jen květy, ale především části, které po odkvětu zůstávají pevné a dekorativní. Výborně fungují například středové terčíky třapatek (Rudbeckia), třapatkovek (Echinacea) nebo kokard (Gaillardia). Po odstranění okvětních lístků zůstávají uprostřed květu pevné útvary, které věnci dodají strukturu a zajímavý plastický vzhled. U třapatek a třapatkovek navíc mohou být terčíky poměrně výrazné, takže se uplatní i jako dominantnější prvky.

Velmi dekorativní jsou také makovice máku setého (Papaver somniferum). Jejich kulovitý tvar vytváří na věnci příjemný kontrast k drobnějším květenstvím. Podobně zajímavé jsou měchýřky černuchy damašské (Nigella damascena), které působí lehce a vzdušně.

Kdo chce do dekorace dostat více zeleně, může sáhnout po odkvetlých květenstvích libečku lékařského (Levisticum officinale), bazalky pravé (Ocimum basilicum) nebo mateřídoušky obecné (Thymus serpyllum). Zajímavě vypadají také suchá květenství ostrožky (Delphinium) a odkvetlé orlíčky (Aquilegia).

Za pozornost stojí dokonce i kulaté měchýřky pryšce skočcového (Euphorbia lathyris). Jejich neobvyklý tvar může být na věnci drobným, ale velmi efektním detailem. Při práci s pryšci však používejte rukavice a dbejte na to, aby se jejich mléčná šťáva nedostala na kůži nebo do očí.

Podzimní věnec potřebuje správně usušit. Proč na tom záleží?

Hotový věnec ještě není určený rovnou na zeď nebo na dveře. Nejdříve musí důkladně proschnout. A právě způsob sušení výrazně ovlivní, jak bude výsledná dekorace vypadat. Sestavený věnec je vhodné sušit ve vodorovné poloze, proto jej nejprve využijte jako dekoraci na stůl a až později zavěste. Materiál tak nebude vlastní vahou padat dolů a stonky se nebudou při schnutí nepřirozeně ohýbat. Jen dejte pozor, přímé slunce sice schnutí urychlí, ale zároveň mohou rychleji vyblednout barvy květů.

Co budete potřebovat, aby dekorace vydržela krásná celé měsíce?

• zahradnické nůžky
• floristickou pásku neboli gutaperču nebo pevný provázek
• šifonovou stuhu
• tenké a pružné březové větve (Betula)
• makovice máku setého (Papaver somniferum)
• měchýřky černuchy damašské (Nigella damascena)
• odkvetlá květenství libečku lékařského (Levisticum officinale)
• květenství bazalky pravé (Ocimum basilicum)
• mateřídoušku obecnou (Thymus serpyllum)
• odkvetlá květenství ostrožky (Delphinium)
• měchýřky pryšce skočcového (Euphorbia lathyris)
• květenství řebříčku obecného (Achillea millefolium)
• květenství řebříčku bertrámu (Achillea ptarmica)
• květenství vratiče obecného (Tanacetum vulgare)
• terčíky kokard (Gaillardia), třapatek (Rudbeckia) a třapatkovek (Echinacea)

Podzimní věnec zvládnete z makovic, semeníků i suchých květů

1. Připravte si čerstvé a tenké březové větvičky a zbavte je všech listů.
2. Březové větve začněte stáčet do kruhu a průběžně je svazujte provázkem nebo zelenou floristickou páskou.
3. Připravený základ na věnec vytvarujte do pravidelného kruhu a můžete jej ještě zpevnit omotáním floristickou páskou.
4. Připravte si odkvetlá květenství bylinek i květin, makovice i měchýřky černuchy, ale i kvetoucí řebříčky a vratiče.
5. Drobné rostliny, jako je mateřídouška nebo květenství bazalky, svažte do malých pugétků. Větší rostliny můžete nechat jednotlivě.
6. Připravené pugétky i jednotlivé rostliny začněte navazovat na základ věnce. Použijte opět floristickou pásku nebo provázek.
7. Jednotlivé druhy rostlin pevně omotávejte, aby se věnec při sesychání nerozpadal.
8. Na hotový věnec přidejte šifónovou mašli a z provázku vytvořte očko na zavěšení věnce.

Stačí se na odkvetlou zahradu podívat trochu jinak a to, co by dříve skončilo na kompostu, může ještě dlouho zdobit váš domov.

Podzimní věnec vznikne i z toho, co byste vyhodili. V galerii najdete postup krok za krokem.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.