Neplodila vám kanadská borůvka? Důvodem mohou být některá na první pohled nezávadná hnojiva

Kanadská borůvka, resp. brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) je jen částečně samosprašná. Abyste dosáhli úrody, doporučuje se sesadit k sobě dva a více keřů různých odrůd, které by však měly kvést ve stejnou dobu. 

Sklizené plody borůvek
Info ikona

Borůvky je nejlepší sklízet vždy dopoledne, dokud jsou ještě studené. Pak vydrží v chladničce čerstvé až týden. (Nesmějí být ale ovlhčené tak jako na fotce.)

K výsadbě nebo přesazení borůvek volte podzim 

Ačkoli se borůvkové keře prodávají zakořeněné v kontejnerech, a rostliny je tak možné vysazovat během celé sezony, nejvhodnějším obdobím k výsadbě je jednoznačně podzim, protože do zimy dobře zakoření, a možností je i jaro

Místo pro borůvky vyberte přednostně na slunci 

Ideální je pro borůvky osluněné místo – jejich plody jsou pak vyzrálejší a aromatičtější. Na takovém stanovišti se však rostliny neobejdou bez pravidelné a vydatné zálivky. Proto pěstitelé často volí polostín, kde je ale úroda plodů menší a pozdější. Ve stínu pod stromem však borůvka nikdy nezaplodí. Nevyrostl vám třeba sousední strom, který borůvku nyní zastiňuje? 

Dopřejte borůvkám kyselou a propustnou půdu 

Borůvky vyžadují propustnou kyselou půdu. Pokud takovou na zahradě nemáte, musíte pro rostliny vykopat výsadbové jámy s rozměry 1 x 1 m o hloubce cca 0,5 m. Na dno umístěte drenáž v podobě štěrku a jámu vyplňte kyselým substrátem. Kyselost stávající půdy můžete vylepšit přídavkem rašeliny nebo přidáním kůry či pilin z jehličnatých stromů. Vylehčit ji lze pískem. 

Kyselý substrát borůvkám pravidelně doplňujte

Bez kyselé půdy nebude borůvka dobře plodit, proto je nutné ho pravidelně doplňovat. Rašelina se navíc rozkládá a půda kolem borůvek se postupně propadá. Někteří pěstitelé proto doporučují borůvku po čtyřech letech přesadit do větší jámy s novým substrátem, obyčejně doplnění by však mělo stačit – na jednom místě mohou borůvky růst desítky let

Borůvky zalévejte pravidelně a vydatně

Borůvky jsou na závlahu dost náročné a její pravidelnost ovlivňuje násadu plodů. Ale pozor, přemokření rostlinám vadí, tomu by však měla zabránit zmíněná drenáž. K udržení vlhkosti v půdě je vhodné pokrytí plochy kolem borůvek mulčovací kůrou, která navíc přispěje k okyselení substrátu. Závlahová voda by měla být měkká, nejlépe dešťová

Rostliny hnojte jen hnojivy bez chloru

Hnojení borůvek se provádí na jaře během kvetení a po něm, nejpozději do července (pak už ne). Z hnojiv však vybírejte jen taková, která jsou přímo určená pro borůvky (kapalná i granulovaná) a neobsahují chlor. Důvodem, proč borůvky neprosperují mohou být i na první pohled nezávadná hnojiva, jako je třeba NPK nebo Cererit, do nichž se při granulování přidává sádra

Keře, kterým se nevede, je lepší přihnojovat menší dávkou hnojiva, resp. spolehnout se spíš na kapalná hnojiva a hnojit vícekrát za sezonu.  

Borůvky řežte po výsadbě, a pak vždy na jaře

Po vysazení borůvek vyberte z výhonů každého keře tři nejsilnější, které trochu zkraťte a ostatní odstraňte až u země. Na jaře by rostliny měly obrazit novými. Další jaro odřežte nejstarší výhon (nebo dva). Celkem by keř měl mít asi osm výhonů, přičemž ty nejstarší by měly být čtyřleté, dva tři by měly být nové a zbytek dvouleté a tříleté. Řez borůvek se vlastně dost podobá řezu rybízů

Pokud u starších keřů borůvek klesá produkce plodů, je možné je zmladit, tzn. seříznout všechny výhony až u země (říká se také na babku). Následující rok sice nebudou plodit, ale pak opět začnou. 

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady