Polykulturní pěstování rostlin má své výhody, vysadíte -li třeba cibuli či česnek mezi jiné plodiny, ochráníte je nejen proti savým škůdcům, ale hlavně proti slimákům, ti totiž aroma cibule nesnáší
Permakulturní zahrady vzrůstají na oblibě
Permakulturní pěstování rostlin má za cíl, vypěstovat co nejvíce úrody, bez velké námahy a bez použití chemických prostředků. Díky permakulturnímu pěstování rostlin šetříte životní prostředí a přírodu kolem nás, přičemž se využívají určitá pravidla, díky kterým budete zcela soběstační, co se týče úrody a zvládnete nejen nakrmit svoji rodinu, ale zbude i pro sousedy. Pokud se pěstováním zeleniny zabýváte, určitě jste slyšeli pojem polykultura neboli smíšená kultura. V zásadě jde o to, že na jednom záhonu spolu pěstujete více druhů zeleniny, které se dokážou navzájem pozitivně ovlivňovat a díky tomu poskytnout i větší a zdravější úrodu. Díky tomuto soužití je možná sklizeň několikrát do roka, rostliny se pěstují bez postřiků (i těch přírodních) a lépe hospodařit s vodou a živinami. Jak se tedy rostliny ovlivňují?
Jak kombinovat zeleninu v záhonu
1. Podpora v růstu
Některé druhy rostlin vylučují prospěšné látky a tím se vzájemně podpoří v růstu. Obohacovat půdu o důležité živiny, které využijí jiné rostliny, dokážou především luštěniny jako je hrách, fazol či bob nebo sója. Tyto rostliny dokážou díky hlízkovitým bakteriím na svých kořenech poutat vzdušný dusík a uvolňovat ho do půdy, kde ho využijí jiné rostliny. Rostliny, které mají dostatek dusíku jsou svěže zelené a plné života, naopak rostliny trpící nedostatkem dusíku jsou bledé, bez života často s různými skvrnami na listech. Luštěniny tedy rozhodně zařaďte do osevního plánu.
2. Nulová konkurence
Vhodně zvolené druhy si navzájem buď nekonkurují vůbec, nebo velmi málo. Jedná se především o to, že si nekonkurují v příjmu živin a jednostranně nevyčerpávají půdu. Příkladem je kořenová zelenina jako petržel, mrkev, pastinák, apod., která díky hlubšímu kořenu uvolňuje i odebírá živiny hlouběji v půdě a tím funguje třeba v symbióze s cibulí, která není náročná na živiny a koření mělce.
3. Živý mulč
Některé druhy zeleniny fungují jako živý mulč, čímž snižuje odpar vody a omezuje růst plevele. Příkladem je špenát pěstovaný mezi česnekem, který pokryje meziřádek, drží vodu, kterou využije i česnek a nemusíte řešit plevel. Jiným příkladem jsou například rajčata, pod kterým i můžete pěstovat letní salát, který je díky rajčatům chráněn před přímým sluncem.
4. Odpuzení škůdců
Tou nejlepší výhodou, kterou můžeme získat kombinací různých druhů zeleniny je, že některé druhy svým aroma odpuzují savé škůdce (mšice, molice, nosatce) a dokonce i slimáky. Mezi tyto přírodní odpuzovače patří veškerá cibulová zelenina, především pak česnek a cibule, které když budete pěstovat třeba v řádku u mrkve, odpudíte tak jejího největšího škůdce pochmurnatku mrkvovou.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
