Hraboši v zahradě mohou zničit mladé stromky i pivoňky. Než přijde zima, hledejte nenápadné stopy

Škody se projeví často až na jaře. Hraboši v zahradě řádí v tichosti a pod zemí

Patří mezi nejvýznamnější škůdce zemědělských plodin, ale dokážou pořádně potrápit i pěstitele ovocných stromů a květin. Hraboši v zahradě dokážou napáchat velkou škodu. Jejich schopnost rychle se rozmnožovat je až pověstná. Jeden dospělý jedinec přitom dokáže denně zkonzumovat množství potravy odpovídající přibližně jeho vlastní hmotnosti.

Na podzim hledají hraboši polní (Microtus arvalis) potravu zejména v podzemních částech rostlin. Ohlodávají kořeny, podzemní oddenky, hlízy a cibule, takže poškození nemusí být dlouho vůbec patrné. Zatímco nadzemní část rostliny ještě vypadá zdravě, její kořenový systém už může být výrazně narušený. Následky se často ukážou až po zimě, kdy stromek, keř nebo květina začne bez zjevné příčiny vadnout, špatně rašit, případně úplně odumře.

• „Na podzim bych věnovala zvláštní pozornost především nově vysazeným stromkům a keřům. Jejich kořeny ještě nejsou dostatečně rozrostlé a poškození hlavního kořene může mít pro mladou rostlinu fatální následky,“ radí zahradnice.

Krtek, nebo hraboš? Rozhoduje podoba chodbiček

Ne každá hromádka zeminy na zahradě znamená, že se v ní zabydlel hraboš. Velmi často jde o krtka obecného (Talpa europaea), který si také hledá potravu v půdě, ale živí se především bezobratlými živočichy. Rostlinné kořeny cíleně nepožírá, i když je při budování chodeb může náhodně poškodit.

Rozdíl poznáte především podle stop na povrchu:

• Krtek vytváří výrazné, kuželovité hromádky jemné zeminy, takzvané krtiny. Jeho chodby bývají hlubší a krtince jsou často poměrně pravidelně rozmístěné.
• Hraboš zanechává menší, plošší hromádky zeminy nebo nenápadné otvory. Jeho chodby vedou těsně pod povrchem a často je doprovázejí vyšlapané cestičky v trávě.

Typickým znakem hraboše jsou také okousané kořeny, cibule nebo kůra u paty mladých stromků. Pokud objevíte otevřený vchod do chodby o průměru několika centimetrů, může jít o další vodítko. Samotný otvor ale není stoprocentním důkazem, proto je dobré hledat více příznaků současně. 

Zvláštní pozornost věnujte místům s hustým travním porostem, okolí kompostu a záhonům, které zůstávají dlouhodobě zarostlé. Právě tam mohou hlodavci najít dostatek potravy i bezpečný úkryt.

Které rostliny hrabošům chutnají nejvíce?

Hraboši nejsou vybíraví a v zahradě si dokážou najít překvapivě pestrý jídelníček. Nejvíce ohrožené jsou rostliny s výživnými podzemními částmi, ale nepohrdnou ani mladou kůrou.

Pozor si dejte především na:

• Ovocné stromky: Největší nebezpečí hrozí mladým, nově vysazeným stromkům. Hraboši mohou ohlodávat jejich kořeny i kořenové krčky.
• Cibuloviny: Oblíbenou potravou mohou být tulipány (Tulipa), krokusy (Crocus), lilie (Lilium) nebo okrasné česneky (Allium). Poškozené cibule na jaře často vůbec nevyraší.
• Zeleninu: Nejvíce ohrožená je mrkev (Daucus carota), celer bulvový (Apium graveolens), petržel kořenová (Petroselinum crispum) a brambory (Solanum tuberosum).
• Okrasné trvalky: Hraboši mohou poškodit například kořeny pivoněk (Paeonia) nebo některých dalších trvalek s dužnatými kořeny a oddenky.

Koše použijte na cibuloviny a pletivo ochrání mladé stromky

Pokud víte, že se hraboši na vaší zahradě pravidelně objevují, vyplatí se myslet na ochranu už při výsadbě. Nejúčinnější bývá mechanická překážka, která hlodavcům znemožní dostat se přímo ke kořenům.

Mladé ovocné stromky vysazujte do ochranných košů z pozinkovaného pletiva s menšími oky. Koš musí obklopovat celý kořenový systém a jeho horní okraj by měl být vytažený k povrchu půdy. Materiál volte tak, aby odolal korozi a kořeny jím nemohly snadno prorůst do nechráněného prostoru. U stromků nezapomeňte také na ochranu kmínku proti okusu.

Podobně můžete postupovat při výsadbě cibulovin. Plastové nebo drátěné košíky určené pro cibuloviny znesnadní hlodavcům přístup k tulipánům (Tulipa), krokusům (Crocus) i dalším druhům. Košíky vybírejte dostatečně prostorné, aby měly cibule místo pro zakořenění a růst.

• Zahradnice k tomu říká:„Při výsadbě nových ovocných stromků dávám přednost prevenci před pozdějším zachraňováním poškozených kořenů. Ochranný koš je sice práce navíc, ale při výsadbě ho připravíte snadno. Dodatečně se pod stromek dostává mnohem hůř.“

Co dělat, když už se hraboši v zahradě zabydleli?

Prvním krokem je zjistit, zda jsou chodby skutečně aktivní. Podezřelý otvor opatrně zahrňte zeminou a následující den zkontrolujte, zda ho hraboš znovu otevřel. Opakovaně obnovované chodby naznačují, že je hlodavec stále používá.

V takovém případě lze využít mechanické pasti určené přímo na hraboše. Umísťujte je do aktivních chodeb a pravidelně kontrolujte. 

Důležitý je také úklid zahrady. Pravidelně sekejte trávu, odstraňujte přebytečný plevel, spadané plody a zbytky zeleniny. Nenechávejte v blízkosti stromků dlouhodobě vysokou trávu, která hlodavcům poskytuje úkryt.

Pomoci může i podpora přirozených nepřátel hrabošů. Na zahradě vytvořte podmínky pro dravé ptáky, například poštolky obecné (Falco tinnunculus). Vhodně umístěné posedové bidlo může dravcům usnadnit lov.

Pamatujte, že jed na hraboše není nevinné řešení. Při silném přemnožení mohou zahrádkáři uvažovat také o jedech. Při jejich používání je ale nutná velká opatrnost. Otrávené nástrahy mohou ohrozit nejen hraboše, ale také dravé ptáky nebo domácí zvířata, která by se k nim dostala přímo či prostřednictvím otrávené kořisti.

• „Nespoléhala bych na domácí recepty s aromatickými rostlinami, vlasy nebo různými pachovými odpuzovači. Jejich účinnost bývá nejistá a při větším výskytu hrabošů rozhodně nenahradí mechanickou ochranu rostlin,“ říká na závěr zahradnice.

Včasná kontrola zahrady a ochrana citlivých rostlin vám mohou na jaře ušetřit zbytečné zklamání a pomoci udržet zahradu v dobré kondici.

Podívejte se do galerie, jaké stopy zanechávají hraboši na zahradě a jak je odlišíte od stop krtků.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradničení, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.