Někdo může považovat používání lidských výkalů na zahradě za mírně řečeno výstřední úlet, pravdou ale je, že jde o nejlevnější a nejdostupnější hnojivo, které naši předci bez váhání používali.

Jak vlastně vypadá přírodní zahrada? A jak ta, která přírodní není? Jaké byly zahrady před sto lety; byly přírodní všechny? Dnešním článkem otevíráme seriál o přírodních a permakulturních zahradách a jejich principech, který pro vás připravujeme společně s Alenou Gajduškovou z ateliéru Pozemská zahrada, kterou můžete znát z televizních obrazovek.

Pěstování brambor v navršeném organickém materiálu není žádnou převratnou novinkou, podobným způsobem se dříve brambory už pěstovaly. Občas ale neškodí zkušenosti předchozích generací oprášit, aby se k nim dostali i mladší a začínající zahrádkáři.

Zahradní architekti každoročně zveřejňují vývoj zahradních trendů, aktuální novinky v zahradní architektuře nebo podobná témata. Čím se ale inspirují běžní majitelé zahrad?

Zahradničení v souladu s přírodou není jen vyprázdněná fráze. Jde o způsob myšlení a práce, které vedou ke zdravé úrodě, snaze o lepší život a k přirozené rovnováze.

Řešíte-li na zahradě sucho a zachytáváte dešťovou vodu, možná vás budou zajímat svejly. Tyto příkopy zadržují vodou na pozemku a mohou ji i rozvádět. Hodí se však jen do větších zahrad.