I rajčata může postihnout úžeh: víte, jak ho poznat a jak před ním rostliny ochránit?

Optimální teploty se pro rajčata pohybují mezi 18 a 28 °C. Slunečné a horké letní dny, kdy venkovní teploty stoupají pravidelně přes 30 °C, a ty skleníkové dokonce přes 40 °C, jim tudíž neprospívají. 

Rajčata za horka stáčejí listy, neodstraňujte je

Prvním příznakem přílišného tepla a slunečního záření a zároveň nedostatku vody je svinování listů rajčat. Patrné je zejména při porovnání rostlin na přímém slunci a rostlin pěstovaných část dne ve stínu. Rozdíly jsou zřejmé i mezi jednotlivými odrůdami – listy některých se kroutí víc než jiných.

Jde o přirozenou reakci rostliny, která se snaží omezit prohřívání listů a nadměrný odpar vody skrze listy. Se svinováním listů se můžete setkat jak u rajčat pěstovaných ve skleníku, tak na venkovních záhonech. Nejedná se ale o žádné postižení, v lisech stále probíhá fotosyntéza, proto je rostlinám neodstraňujte.

Vysoké teploty způsobují nedozrávání rajčat

Teploty nad 35 °C způsobují u rajčat problémy s dozráváním plodů. Na pohled je patrné špatné vybarvení plodů – obvykle jde o zelený nebo žlutý „límec“ okolo stopky. Bohužel nejde jen o estetickou záležitost – dužnina pod nevybarvenou slupkou zůstává tvrdá, nezralá a nevhodná k jídlu. 

Tímto poškozením trpí zejména starší odrůdy tyčkových rajčat, a kromě přílišného oslunění a vysokých teplot (nebo jejich výkyvy) souvisí i s nevyrovnanou výživou rostlin (přebytkem dusíku, nedostatkem draslíku a boru). Citlivé je zejména 'Stupické polní rané', bez poškození naopak zůstávají tzv. třešňová rajčata.

Popálení rajčat od slunce – sluneční úžeh

Sluneční úžeh rostlin je definovaný jako poškození přímým intenzivním slunečním zářením. Typický je pro pěstování rajčat ve skleníku, vyskytuje se ale i u venkovních rostlin, zvlášť když silnému oslunění předchází několik dnů s podmračeným počasím. Pravděpodobnost popálení zvyšuje i nadměrné odlistění rostlin (ať už preventivní, nebo jako následek napadení některou z houbových chorob). 

K úžehu dochází logicky na částech rostlin, které jsou vystavené přímému slunečnímu záření (jižní expozice). Plody „mírně“ popálené od slunce se vyznačují žlutými skvrnami na „líčku“, při větším poškození je postižené místo vodnaté, měkké a později nekrotizuje. Rajčata se dále nevyvíjejí, mění se jejich chuť a nelze je skladovat. Jedinou možnou ochranou je stínění rostlin alespoň během poledne. 

Poškozeny mohou být ale i listy, zejména u rostlin ve skleníku. Zde je možné na listech blízko oken vidět žloutnutí pletiv mezi žilkami. Často k tomu dochází po ovlhčení listů – kapky vody fungují jako lupa, přes niž se listy popálí. Vyvarujte se proto závlahy na listy a vyplatí se i skla skleníku natřít stínicím ochranným nátěrem, který brání průniku a účinkům prudkého slunečního záření (např. amarit modrý).

Suchá nekróza špiček rajčat a vysoké teploty

V souvislosti s vysokými teplotami je třeba zmínit i usychání spodní části plodů rajčat. Jedná se o fyziologickou poruchu, kterou primárně způsobuje nedostatek přístupného vápníku v půdě – obvykle ho blokuje nadbytek dusíku nebo draslíku. K neschopnosti rostlin přijímat z půdy vápník, který přitom může být v půdě obsažen, přispívají právě i vysoké teploty

Řešením je okamžitý postřik rozpustným hnojivem s obsahem vápníku, např. Wuxal Kalcium, na listy rajčat. Ideální je preventivní aplikace. Poškozené plody už nezachráníte, proto je odstraňte, aby se rostlina plně soustředila na vyživování dalších. 

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady