Sazovitost neovlivňuje chuť jablek, jen jejich vzhled

Jednotlivé černé skvrny způsobené sazovitostí se postupně zvětšují, spojují se dohromady a vytvářejí souvislejší plochy. Ale pozor: k poškození slupky ani dužniny pod nimi nedochází a skvrny je možné obvykle z plodů mechanicky otřít (někdy snadno, jindy obtížněji). Sazovitost tudíž neovlivňuje objem sklizně nebo chuť plodů – jen vzhled. 

Původcem sazovitosti je houba

Sazovitost vyvolává houba Gloeodes pomigena, která se vyskytuje zejména v extenzivních nebo příliš hustých výsadbách jádrovin. Pravděpodobnost výskytu zvyšuje i zastínění stromů, blízkost lesa či vodní plochy (má ráda vyšší vzdušnou vlhkost). 

Během roku se původce sazovitosti nachází na různých částech dřevin a koncem vegetace přechází za deštivého počasí na plody (poškozuje proto spíše plody v nižších částech koruny). Na plodech žije houba ve voskové vrstvě slupky (pod ni neproniká) a může se dál šířit i během skladování (plody rychleji vysychají). Přezimuje na větvích

Jak plody před sazovitostí chránit

Nepřímá ochrana před sazovitostí spočívá hlavně ve výběru osluněného místa k výsadbě stromů a následně v udržování vzdušných porostů a korun. Pokud se přesto sazovitost na stromech vyskytne, infikované plody neskladujte. K přímé chemické ochraně se využívá pozdní postřik proti strupovitosti – jelikož jde o fungicid, je účinný i proti sazovitosti. 

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady