teplomilná

Možná také znáte zahrádkářskou poučku o tom, že papriky se sejí na Valentýna a rajčata na Josefa. Záleží samozřejmě na konkrétní oblasti pěstování, takže se na uvedené termíny striktně nevažte, k základní orientaci o únorovém a březnovém výsevu našich nejoblíbenějších zelenin se ale hodí.

Sladké brambory neboli batáty zná už dnes asi každý. Brambory to ale ve skutečnosti nejsou. Jedná se o povíjnici batátovou, jejíž hlízy si však také můžete na zahradě vypěstovat. Jen je potřeba začít dřív.

Se změnami klimatu se v našich zeměpisných šířkách začínají pěstovat i ovocné druhy rostlin pocházející ze subtropů. Patří k nim také fíkovník, který může prospívat jak v zahradě, tak v nádobě na terase.

Rajčata patří k teplomilným rostlinám, a proto se vysazují na osluněná místa. Příliš tepla a slunce jim však může i škodit. Za letních veder na nich pak můžete pozorovat svinování listů, nedozrávání plodů nebo dokonce sluneční úžeh.

Nejjednodušší je vybírat rostliny do zahrady podle podmínek, které nabízí. Do suché půdy suchomilné, do stínu stínomilné... Jen tak se jim bude dařit. V krajních případech, můžete ale podmínky v zahradě změnit, přizpůsobit ho svým potřebám a de facto i rostlinám.

Suchá zídka, spáry mezi kameny... Tam všude můžete vysadit odolné, krásně kvetoucí, a přitom nenáročné rostliny, které si vystačí s málem. Poradíme vám s výběrem.

Ačkoli nás několik posledních sezon zásobuje slunce svými paprsky více než dostatečně, existují okrasné rostliny a užitkové plodiny, které zvýšený přísun slunečního záření uvítají. Zachytit je jim pomůže sluneční past.

Teplomilnou zeleninu se doporučuje vysazovat nejdříve ve druhé polovině května, kdy už nehrozí pozdní jarní mrazíky. Výsadba začátkem června je proto sázkou na jistotu, protože půda je už prohřátá a mezi denními a nočními teplotami není tak velký rozdíl.