Chyby při zalévání rajčat a paprik vás mohou připravit o poslední úrodu

Plodová zelenina chyby neodpouští

Rajčata, papriky, okurky nebo cukety patří mezi nejoblíbenější plodovou zeleninu, a ačkoliv se objevuje na každá zahradě či balkonu, patří tento druh zeleniny mezi ty nejvíce náročné. Je to logické. Vytvořit šťavnaté plody rajčat a okurek stojí rostlinu mnoho energie a úsilí, takže vyžaduje dostatek živin a vody. Nejen u plodové zeleniny je pak důležitá také ochrana proti chorobám a škůdcům, která nyní, na konci prázdnin vrcholí. Pokud ale ochráníte plody před chorobami, můžete naprosto zbytečnou chybu udělat v chybné závlaze a možná se budete divit, protože tyto chyby můžete nevědomky dělat také vy.

Čím plodovou zeleninu zalévat

Neustále vám na našich stránkách klademe na srdce, že pro závlahu nejen zeleniny je nejlepší dešťová voda. Studniční voda je pro závlahu především zeleniny nevhodná, a to z toho důvodu, že je vážně studená, tvrdá a často vápenitá. Ale pokud nemáte jinou možnost než závlahu ze studny, vždy ji nechejte dostatečně dlouho odstát, kdy se jednak případné nečistoty usadí na dně a jednak odstátá voda získá přijatelnější teplotu. To samé platí o vodě z vodovodního řádu, vždy ji nechat odstát.

Proč je nyní důležité zaměřit se na závlahu

Možná si říkáte, proč nyní, kdy už je skoro po sezóně vás nabádáme, jak máte správně zalévat rajčata či okurky? Je to dáno tím, že začátkem září již dochází ke změnám teplot, v noci může být chladno, přes den více prší nebo je chladno, a to všechno má velký vliv na to, jak daná rostlina reaguje na přísun vody. V tomto období se tak na zahradách více šíří houbové choroby, především pak plísně a padlí. A pokud budete chybně zalévat rajčata či jinou plodovou zeleninu, sami šíření houbových chorob napomůžete a připravíte se tak o další úrodu.

Jak tedy správně zalévat

Při závlaze zapomeňte na hadici s rozprašovačem nebo na konev s kropítkem. Voda musí přijít přímo ke kořenům, což s kropítkem nelze. Zaléváte-li z hadice, která byla celý den na slunci, nezapomeňte, že voda v ní bude velmi horká, proto než namíříte proud vody ke kořenům rostlin, nechte ji odtéct, dokud nebude chladná. Voda se nikdy nesmí dostat na listy, v tom případě dochází k rozvoji a šíření plísní. Tou nejčastější je pak plíseň bramborová a plíseň šedá, které pokud se jednou na listech, hlavně okurek objeví, je to většinou konečný stav a vy jen beznadějně sledujete, jak vám postupně odumře celá rostlina. Ve chvíli, kdy již máte na rostlinách plody, je totiž případná chemická ochrana velmi problematická vzhledem k ochranné lhůtě mezi sklizní a aplikací.

Zavlažujte spíše ráno a dopoledne

Otázkou také zůstává, kdy zeleninu nejlépe zalévat. V plném létě bylo vhodné ráno nebo k večeru, protože letní noci jsou teplé a rostliny závlahu ocení. Ale nyní už je situace jiná. Jelikož už noci mohou být chladné, je lépe zalévat v ranních a dopoledních hodinách, případně odpoledne, třeba kolem 17.-18. hodiny, později již ne. Při závlaze ve skleníku vždy dobře větrejte, jen tak nedojde k šíření spor houbových chorob. Porosty udržujte vzdušné, především u rajčat odstraňujte spodní listy, případně velké zakracujte tak, aby mezi rostlinami mohl proudit vzduch. Nezapomínejte ale na to, že jakmile prší nebo hlásí déšť, musíte okénka ve skleníku vždy zavřít, protože by tak namokly listy a opět by docházelo k šíření houbových chorob.

Kolik vody je tak akorát

Občas se při své práci setkávám od zákazníků s dotazem, kolik vody, resp. jak dlouho mají rostliny zalévat. Ráda bych řekla, že je to intuitivní, ale to se zdá jako problém. Takže, zalévejte tak, aby se voda hned vsákla ke kořenům a kolem rostliny se netvořily louže. Odtok vody můžete podpořit kypřením, ale u rajčat a okurek si dejte pozor. Rostliny totiž koření mělce pod povrchem půdy, takže byste je mohli při kypření poranit. Kypřete tedy s dostatečnou opatrností a spíše dále od kořene.

Pěstování plodové zeleniny má u nás tradici, podívejte se do naší galerie

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.