Blíží se první jarní výsevy: připravte si skleník nebo parapet, tyto druhy zeleniny si můžete vyset už v únoru

Salát ve skleníku

Výsevy do studeného skleníku

Jakmile v únoru pominou mrazy, připravíme si ve skleníku půdu. Je třeba si připravit také netkanou textilii pro případ, že přijdou mrazíky. Do skleníku lze vysévat ranou zeleninu jako jsou ředkvičky, salát a špenát, které sice snesou slabý mrazík, ale výsevy je vhodné překrýt netkanou textilií i tak. Právě překrytím netkanou textilií ochráníme jak výsevy, tak mladé rostlinky, čímž urychlíme nejen sklizeň, ale docílíme i vyšší křehkosti listů u listové zeleniny.

Výsev ředkviček: volte vždy rané odrůdy

Až si budete v obchodě kupovat semínka ředkviček, nezapomeňte vybrat ta s označením raná odrůda, která je vhodná pro přirychlování. Ředkvičky klíčí celkem rychle a zhruba za 35 dnů máte první ředkvičky. Vyséváme do řádků vzdálených od sebe asi 12 cm, v řádku nejlépe kolem 2 cm, záleží, jak jste šikovní. Hloubka výsadby semínek je také asi 1,5 cm. Chcete-li si sklizeň této oblíbené zeleniny prodloužit, začněte s tím již při výsevu. Nejprve vysejte třeba jen dva řádky a další dva vysejte až za deset dnů, takto můžete vysévat až do konce března, kdy už je možnost vyset ředkvičky do venkovních záhonů s tím, že stále máte připravenou netkanou textilii pro ochranu výsevů a klíčících rostlin před pozdními mrazíky.

Salát: výsev nebo sadba

Koncem února můžeme do studeného skleníku vysadit předpěstovanou sadbu salátu, kterou jsem si buď zakoupili nebo doma předpěstovali. Je také možné, podobně jako u ředkviček, od poloviny února vyset salát do řádků, opět řídce a pro jistotu zakrýt netkanou textilií. Do venkovních záhonů je lze vyset začátkem dubna.

Špenát

Špenát je rovněž oblíbenou, listovou zeleninou, která dobře roste a není proto důvod si ho, máte-li ho v oblibě, nevypěstovat ve skleníku či na venkovním záhoně. Lze ho vysévat společně s jakoukoliv zeleninou, kterou do skleníku vyséváte, seje se do řádků, které jsou od sebe vzdálené 15 až 20 cm, řídce, abychom nemuseli dělat probírku sadby. V případě výsevu do studeného skleníku je dobré vybrat nějakou ranou odrůdu odolnou k chladu.

Využití okenního parapetu

Chcete-li si vypěstovat vlastní sadbu, což je v dnešní době ta nejlepší varianta a nemáte skleník, využijte okenní parapet. Některá zelenina díky delší době klíčení se musí vyset již v únoru a patří sem především papriky a rané kedlubny, případně saláty. Výhodou toho, že si sadbu předpěstujete a nekoupíte je ta, že přesně víte, jakou odrůdu máte, kdežto u prodejců se občas stane, že sami nevědí, co za odrůdy prodávají. Při pěstování na parapetu je důležité, zajistit dostatek světla, a to především ve chvíli, kdy osivo vyklíčí. Nedostatek světla, který je často způsoben i vysokým rámem okna, zapříčiní nerovnoměrný růst sadby, případně odumření rostlin.

Paprika

Papriky jsou oblíbenou plodovou zeleninou spolu s rajčaty a okurkami, přičemž právě papriky se vždy vysévají jako první. Mají delší vegetační dobu, a právě únor je optimální pro to, aby sadba byla silná a zdravá. Paprika je náročná na kvalitu substrátu, proto vždy, a to nejen u papriky, používejte nový, množárenský substrát, který můžete ještě smíchat, pro odlehčení, s perlitem. Nikdy nepoužívejte loňské substráty a už vůbec ne zeminu ze skleníku či pařeniště. Semena papriky se vysévají asi do hloubky 0,5 až 1 cm, substrát by měl být mírně vlhký. Teplota pro klíčení paprik je nutná vyšší a to mezi 25 až 30 °C, jakmile paprika vzejde, postačí nižší teploty od 20 do 25 °C a po vytvoření 3 až 4 pravých listů se teplota snižuje na 18 až 24 °C. Papriky pak vysadíme buď do skleníku, nebo při venkovní výsadbě sadby čekáme až do půlky května.

Rané kedlubny a salát

Substrát pro výsev by měl být mírně vlhký, salát i kedlubny se vysévají do řádků, řídce, čímž zajistíme silnější sadbu do hloubky max. 1 cm. Pravidelně zaléváme nebo ještě lépe rosíme, teplota postačí kolem 20 až 22 °C. Jakmile kedlubny vyklíčí, ve fázi 2 pravých listů je přepíchneme do větších květináčků, kde je pěstujeme až do doby venkovní výsadby, což je opět polovina května, nebo je lze vysadit do skleníku společně se salátem.

Se závlahou výsevů či vyklíčených rostlin to ale nepřehánějte, substrát nesmí být přemokřený. Pro zdravý vývoj sadby je důležitý přístup vzduchu ke kořenům, zdravý a pevný kořen je totiž základem úspěchu pěstování každé rostliny.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada