Plevel není dobrý společník užitkovým rostlinám
Každoroční boj s plevelem dávno začal a nechcete-li, aby vaše užitkové či okrasné rostliny plevel pohltil a obíral je tak o živiny a vodu, musíte zkrátka vykročit do boje. Proč je plevel tak nepříjemným společníkem našim rostlinám? Kromě již výše uvedeného, kdy jim odebírá vodu a živiny, jim odebírá také prostor, kdy se rostliny nemají kam rozrůst. Kromě toho, plevel může být úkrytem pro různé zárodky chorob a škůdců, kteří se na plevelné rostlině množí a pak napadají kulturní rostliny. Pokud jste však milovníci vytříbené chutě a nebojíte se zkoušet nové věci, možná pro vás máme v boji s plevelem, možné řešení. Zkuste ho prostě sníst, možná objevíte nečekanou chuť a daný druh již budete pojídat zcela běžně, tak, jako je tomu u běžných bylinek.
Jakou má plevel chuť: tak či tak budete překvapeni
Sklízíte-li běžné bylinky jako je tymián, oregano či bazalka, už přesně víte, co od nich čekat. Ale, u planě rostoucích rostlin je to trochu jiné, protože ne každý plevel je hned lahodný a příjemný na chuť, na tu si třeba budete muset nejprve zvyknout.
Kde plevel pro konzumaci sbírat
Kromě svých zahrad, kde je to asi ze zdravotního hlediska nejjistější, sbírejte plevelné rostliny pro konzumaci vždy v čistém prostředí. Vypravíte-li se pro něj do lesa či do přírody, nikdy ho nesbírejte hned u prašné cesty či silnice, pozor si dejte i na staré skládky, kde mnohé druhy rostou z důvodu dostatku živin. Nebezpečné jsou i okraje polí, kde zemědělci často aplikují na rostliny ochranné prostředky a díky větru zasáhnou i podstatnou část okolo pole. Rostliny ukládejte nejlépe do proutěného košíku či látkové tašky a na cestu se nezapomeňte vyzbrojit nůžkami. Sbírejte samozřejmě jen ty druhy, které bezpečně znáte, velmi snadno totiž můžete zaměnit druhy navzájem velmi podobné a zadělat si tak na pořádný malér.
Tyto druhy klidně snězte: je to delikatesa
Do pomazánek či jako ozdoba jiných pokrmů se hodí především následující druhy plevelů..
1. Sedmikráska obecná (Bellis perennis)
Ano, i sedmikráska je brána jako plevel, především v trávníku. Nicméně její drobné, bílé květy jsou opravdová lahoda a sbírat je můžete po celý rok. Hodí se jako ozdoba různých pokrmů, dezertů, jako obloha na chléb s máslem nebo do výtečné sedmikráskové pomazánky.
2. Ptačinec prostřední (Stellaria media)
Ptačinec je často obtížný plevel, který se dokáže velmi rychle rozrůst. Od května sbíráme kvetoucí nať a lze ho dobře míchat s jinými pleveli.
3. Kozlíček polníček či kozlíček polní (Valerianella locusta)
Kozlíček má sice zajímavé bělavé či modré květy, ale pro konzumaci se sbírá listová růžice, a to již od dubna. Využívá se jako listová zelenina (stejně jako salát) nebo do jarních polévek.
4. Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)
Od dubna sklízíme mírně nakvetlá květenství a listovou růžici. Kokoška má příjemnou kedlubnovou chuť a v pomazánkách je výtečná.
5. Česnek podivný (Allium paradoxum)
Tento druh česneku raší ve stejnou dobu jako česnek medvědí, sbírá se v průběhu května a má stejné uplatnění jako ostatní druhy česneku. Používají se listy, které chutnají jako pažitka, květy a později i pacibulky. Česnek podivný se používá jako ostatní druhy česneku, tj. do pomazánek, jako posyp na brambory, do těstovin atd.
6. Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea)
Kvetoucí nať sbíráme již od března, přičemž popenec lze nejen uskladnit v chladničce, ale lze ho i zamrazit jako běžné bylinky.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
