Jehličnany v zimě hodně trpí: dopřejte jim správnou péči, jinak během následujícího roku uschnou či pomalu odumřou

Zasněžená zahrada
Info ikona

Zasněžená zahrada má jistě svoje kouzlo, nicméně sníh pro jehličnany zase tak kouzelný není

Jehličnany by neměly tvořit kostru zahrady

Krásu jehličnanů oceníme vždy až po opadu listu u listnatých stromů a keřů, kdy se teprve ukáže jejich jedinečnost. Jehličnany by však neměly tvořit základní kostru zahrady, tzn., být zde v převaze, a to hned z několika důvodů. Jehličnany neopadávají a díky tomu není na zahradě na podzim třeba hrabat listí, to je jistě výhoda. Jsou krásné po celý rok a většinou vyžadují mnohem méně péče, než listnaté stromy. Nicméně právě to, že neopadávají a jsou po celý rok stejné, zde činí i jejich nevýhodu a tou je fádnost. Stále se díváte na stejnou barvu jehličí, stejný tvar, atd., chybí zde variabilita, kterou nabízí právě listnaté stromy, které se mění během celého roku a je tedy vždy na co se dívat. Budou-li na vaší zahradě převažovat jehličnany, bude vás to brzo nudit, bude vám tam chybět barva listů, květů a stejně pak budete muset doplnit do zahrady právě listnaté dřeviny.

Jak zazimovat jehličnany

Máte-li na zahradě nějaké sloupovité jehličnany typu thuje, cypřiš, jalovec, měli byste je ještě před tím, než začne sněžit, svázat a stáhnout větve pomocí provázku či vázacího popruhu. Jakmile totiž napadne sníh, hrozí, že se větve pod tíhou sněhu rozklesnou, a nikdy je pak nevrátíte do původní podoby. Většinou pak dochází k tomu, že celkový habitus jehličnanu je pak natolik nevzhledný, že mnoho lidí přistoupí k odstranění celého jehličnanu a řeší jeho náhradu. Na podzim je také vhodné dodat jehličnanům vhodné živiny, především pak draslík, který zabezpečí jejich odolnost vůči mrazu. Nikdy nesmíte používat hnojiva s obsahem dusíku, to by byl pro jehličnany doslova ortel smrti.

Sníh musíte vždy setřást

Zasněžená zahrada a koneckonců i jehličnany mají sice svoje kouzlo, ale po praktické stránce to až tak zábavné není. Jakmile tedy napadne sníh, ve větším množství, a je-li navíc mokrý a těžký, vždy ho musíte z větví jehličnanů setřást. Jinak opět dojde k rozklesnutí větví nebo ke zlomení větve. Sníh musíte setřást i z větších keřů na zahradě, kde hrozí trvalé poničení keře, týká se to hlavně rododendronů a dalších stálezelených dřevin.

Jak se sází jehličnany

Budete-li vysazovat nový jehličnan na zahradu, vždy je dobré, pokud vysadíte více kusů k sobě. Tedy, je-li to možné a jedná-li se spíše o větší druhy. Jehličnany vysazené jako solitéry totiž v zimě trpí mnohem více nežli jehličnany v malé skupince. Ve skupině si totiž dřeviny vytvoří určité mikroklima, díky kterému lépe odolávají nepřízni počasí.

Jak zalévat jehličnany v zimě

Ačkoliv se to stále opakuje, pořád je řada pěstitelů, kteří na to nedbají a jehličnany i stálezelené rostliny na svých zahradách nechají v zimě napospas osudu. Závlaha jehličnanů v zimě je velmi důležitá a rozhoduje o tom, jak bude jehličnan prosperovat i v příštím roce. A jelikož jehličnany a stálezelené dřeviny na zimu neopadávají, probíhá u nich stále fotosyntéza, díky které získávají energii. Aby fotosyntéza probíhala, je potřeba kromě slunečního záření také voda a tu musíte dodat vy, tedy pokud nemrzne a není sněhová pokrývka. Myslete tedy na to, že i v zimě vaše jehličnany a třeba i rododendrony či bobkovišně potřebují vaši péči.

Nezapomeňte na jehličnany v nádobách

Nejen váš nový vánoční stromeček, ale všechny jehličnany, které pěstujete v nádobách, vyžadují rovněž vaši pozornost a péči a možná větší, než druhy rostoucí ve volné půdě. Nádoby je třeba nejprve ochránit před zimou, aby stromkům nenamrzaly kořeny. Nejčastěji se obalí bublinkovou fólií či textilií a nádoba se postaví třeba na polystyrenovou či dřevěnou desku. Závlahu jehličnany v nádobě potřebují také a platí zde stejná pravidla, jako u těch v zahradě. Zaléváme i v zimě, jakmile není mráz a není sněhová pokrývka. Zemina v nádobě totiž proschne mnohem rychleji, než ve volné půdě.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.