Co dělat na zahradě v zimě?
Stále nevěříte tomu, že právě teď, v zimě, kdy všichni čekáme na Ježíška, můžete své zahradě nějak pomoci? Ano, zahrada nyní odpočívá, především tedy rostliny, ale o některých škůdcích se to říct nedá. Pokud je totiž tak mírná zima, že mrzne jen pár dnů a jinak jsou nadprůměrné teploty, dějí se na vaší zahradě velké věci. Zahradník tělem i duší proto nikdy nezahálí a i v zimě si najde nějakou tu práci, která mu pak ulehčí snadnější start do nové sezóny. Jak se říká: štěstí přeje připraveným, proto, chcete-li aby nástup jara pro vás byl pozvolnější, zaměřte se na následujících 10 věcí, které lze dělat právě v zimě.
1. Zavíječi zima nevadí
Asi tím nejhorším škůdcem, který likviduje nejen buxusy, ale třeba i brsleny, patří bezesporu zavíječ zimostrázový. Pokud vás letos tento motýlek, resp. jeho nenažrané housenky trápily, vězte, že ani teď v zimě nemáte vyhráno a boj stále pokračuje. Důležité jsou tedy preventivní a pravidelné kontroly, a to nejen v době vegetace, ale i teď, v zimě. Jestli jste si totiž mysleli, že vám dá zavíječ pokoj alespoň v zimě, jste na omylu, tento záškodník pouze čeká na svoji velkou příležitost. Ve formě kukly přezimuje na keřích a na jaře po vykuklení housenky opět začínají hodovat na listech a nových letorostech keřů. Jděte tedy co nejdříve k jednotlivým keřům na své zahradě, rozhrňte je a podívejte se dovnitř, zda nějakou tu kuklu zavíječe nenajdete. Mějte oči na stopkách, často mají nenápadné zbarvení a nevidíte je na první pohled. Někdy bývají dokonce zamotané v zámotku, v listu. Pokud nějakou kuklu najdete, bez slitování jí zlikvidujte.
2. Mumie patří do muzea, ne do zahrady
Pokud jste tak neudělali při sklizni, zkontrolujte všechny ovocné stromy, především pak všechny jádroviny, ale i peckoviny, zda v koruně neobjevíte vysušené tzv. mumifikované plody zvané mumie. Ty totiž poskytují ubytování pro mnoho zárodků hub a škůdců, proto je nutné je všechny odstranit a hodit do popelnice. Nikdy nesmíte mumifikované plody vyhodit do kompostu ani do bioodpadu, kde by jen došlo k namnožení spor a následnému šíření choroby.
3. Zlikvidujte mechy a lišejníky na stromech
Pokud nemrzne, je vhodná doba pro odstranění lišejníků a mechů na kmenech či větvích nejčastěji starších ovocných stromů. Dost často se také lišejníky objevují na starých větvích bobulového ovoce, jako je rybíz a angrešt.Jelikož mechy i lišejníky mohou poskytovat optimální prostředí pro přezimování škůdců či zárodků chorob, z preventivních důvodů je ze dřevin odstraňte buď škrabkou na čištění kmenů, nebo vám postačí obyčejný tvrdý kartáč.
4. Kontrola zásobních orgánů a úrody
Hlodavci neustále hledají něco dobrého k snědku, a jakmile objeví vaše uskladněné cibule či hlízy plné škrobu, zcela určitě si takovou lahůdku neodepřou.Máte-li tedy uskladněné zásobní orgány hlíznatých či cibulnatých rostlin, nezapomeňte na jejich pravidelnou kontrolu. Kromě toho, že jej mohou napadnout hlodavci, bývají problém také choroby, především houbové v podobě plísní a hnilob. Kontrolujte také uskladněnou úrodu, jako jsou brambory, cibule, česnek, řepa nebo ovoce. Všechny nahnilé či plesnivé plody vyhoďte. Kontrolu zasluhuje také kořenová zelenina (mrkev, petržel, celer) v písku, kdy písek musí být neustále mírně vlhký. Nemrzne-li, sklepy pravidelně větrejte.
5. Nezapomínejte na semínka
Nejprve si připravte seznam zeleniny či rostlin, které chcete příští rok pěstovat. Dle toho si pak zkontrolujte, jak na tom jste s jejich zásobou a případně, v jakém stavu jsou semínka, která jste sklidili z vlastní sklizně. Případně si včas chybějící semínka dokupte. Důležitý je také test klíčivosti, protože musíte vědět, zda vaše semínka jsou vůbec životaschopná. To zjistíte jednoduše tak, že na mokrou vatu či na slabou vrstvu substrátu zkusmo vysejete pár semínek. Pokud nabobtnají, jsou živá a můžete je v klidu na jaře vyset. Pokud bude semínko i po pravidelném zavlažování stále stejné, nemá moc smyslu jej vysévat a je lepší zakoupit nová.
6. Sázecí nádoby vyžadují očistu
Máte-li v plánu předpěstovat si svoji sadbu zeleniny, musíte mít připravené pěstební nádoby, jako jsou sadbovače, výsevní misky či květináče. Ani se totiž nenadějete a bude čas na výsev paprik. Všechny pěstební nádoby tedy vyčistěte a vymyjte teplou vodou – nejlépe s jarem a můžete pro dezinfekci přidat i Savo. Díky tomu zlikvidujete zárodky chorob z minulého předpěstování. Pracujte v ochranných rukavicích a po vymytí nechejte nádoby dobře vyschnout.
7. Ošetřete nářadí
Zahradní nůžky i nože (roubovací, očkovací) musí být před prvními řezy (únor) v kondici, tzn., být nejen čisté, ale hlavně pořádně nabroušené, s tupými nástroji totiž uděláte více škody než užitku. Nůžky můžete pomocí speciálních brousítek nabrousit sami nebo je dejte nabrousit odborníkům, kde budete mít jistotu, že neponičíte ostří.
8. Zkontrolujte ovocné stromy
Pečlivější kontrola ovocných stromů na výskyt škůdců bývá nejčastěji v předjaří, kdy je jasně patrné, jak velká populace škůdce přežila. Nicméně, vzhledem k mírným zimám je aktivita škůdců urychlena a můžete tak nalézt vajíčka svilušek, mer, píďalek, štítenek, mšic, vlnatek a mnoho dalších druhů. Nejčastěji se vajíčka vyskytují v blízkosti pupenů a jelikož bývají vajíčka těchto škůdců nepatrná okem, kontrola se provádí tak, že se namátkově odstřihnou dvě větvičky z koruny stromu s pupenem a ty se pak pečlivě zkontrolují pod lupou či mikroskopem.
9. Pozornost věnujte také mechanizaci
Pokud jste očistu nářadí a používané mechanizace na konci sezóny podcenili a neprovedli, využijte zimní čas k tomu to napravit. Na rýči, hrábích či motykách nesmí být žádné zbytky zeminy či jiné nečistoty a důležitý je také olejový nátěr proti korozi. Nezapomeňte zkontrolovat také násady, které máte nyní čas vyměnit. Pozornost věnujte i sekačkám, vertikutátorům a další mechanizaci, aby na jaro bylo vše připraveno.
10. Nepřestávejte kontrolovat zazimované rostliny
Ať se jedná o přezimující muškáty a další balkonové rostliny, zkrátka přenosné rostliny, které jste měli na zahradě, všechny musíte kontrolovat jak na výskyt škůdců či chorob, tak na to, zda nevysychají. I zazimované rostliny musíte občas zalít, sice méně, než jste zvyklí v době vegetace, ale zemina v nádobě by neměla ani v zimovišti úplně vyschnout.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
