Co symbolizuje jmelí, kam ho pověsit a je jedovaté?
Jmelí bílé (Viscum album) je poloparazitická rostlina, která vytváří v korunách a na kmenech stromů až metrové košaté keříky lámavých větviček. Do hostitelského stromu zapouští speciálně upravené kořeny a šíří se pomocí tzv. haustorií, díky kterým stromu odebírá z cévních svazků minerální látky. Vzhledem k tomu, že jmelí má zelené listy, a tudíž obsahuje chlorofyl, dokáže si vytvořit vlastní asimiláty pomocí fotosyntézy a patrně jejich část předává také hostitelské rostlině. Není tedy pravda, že by jmelí napadený strom zabíjelo, spíše ho oslabuje, ale mohou spolu fungovat dále.
Jak si vypěstovat jmelí na zahradě
O šíření jmelí se většinou postarají ptáci, protože bobule v zimě slouží jako jejich potrava a semínko pak spolu s trusem skončí někde na stromě. Někdy dokonce dojde pouze k tomu, že si pták, který si pochutnal na bobulích, otře zobák o nějakou větvičku, a už dochází k přenosu na strom. Pokud byste chtěli každý rok ušetřit za kupované jmelí, můžete si ho pěstovat na zahradě. Postačí, když si vyberete strom, třeba nějakou starou jabloň, která už moc nerodí, protože jmelí ji ještě oslabí, na kmen rozmáčknete bobuli z neošetřeného zeleného jmelí a je hotovo. Na první keříky této kouzelné rostliny si ale budete muset asi pět let počkat, jmelí totiž roste velmi pomalu.
Jmelí má magickou moc
Ve starověku bylo jmelí považováno za kouzelnou rostlinu, říkali mu dar z nebes, protože rostlo v korunách stromů.Dle bájí se jmelím dá odemknout brána podsvětí a podle keltských druidů zase odhánělo zlé duchy a bránilo požárům, proto si ho v období zimního slunovratu věšeli do svých příbytků. Díky druidům se také ujalo pozlacování jmelí, protože ho ze stromů odsekávali zlatými srpy.
Tradice, která se váže k jmelí, hovoří jasně
Jmelí přináší štěstí, a proto, jdete-li nyní, v adventním období k někomu na návštěvu, je vhodné donést do této domácnosti jmelí. Jen darované jmelí má totiž svoji kouzelnou moc. To samé platí o vás – abyste měli po celý rok štěstí, musí vás jmelím někdo obdarovat. V anglosaských zemích je jmelí symbolem lásky, takže se pod ním může kdokoliv políbit. Pokud pod jmelím neprovdanou ženu nikdo nepolíbí, zůstane dle pověry sama po celý rok.
Legenda o jmelí
To, že jmelí používáme hlavně v období Vánoc, není tak úplně náhoda. Křesťané si předávají příběh o tom, že jmelí má přímou spojitost s Ježíšem Kristem. Dříve mělo být jmelí stromem, ze kterého nechal Josef vyrobit kolébku pro Ježíška. Ale stejný strom prý po 33 letech porazili Římané a vytesali z něj kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom se zastyděl a rozpadl se na tyto malé keříky, které každému, kdo pod nimi projde, přinesou štěstí.
Je jmelí jedovaté?
Jmelí je považováno za léčivou rostlinu, dříve se prý odvar ze jmelí používal třeba ke snížení krevního tlaku a dnes se ve farmacii využívají látky extrahované ze jmelí na podporu imunity a zkoumá se také jeho účinek na rakovinu. Doma ho ale rozhodně nekonzumujte, protože rostliny i bobule jsou pro nás toxické.
Nespleťte si jmelí s ochmetem
Že jste o ochmetu ještě nikdy neslyšeli? Vaší neznalosti právě mohou využívat někteří obchodníci, kteří prodávají jmelí. Ochmet evropský (Loranthus europaues) je totiž rostlina velmi podobná jmelí, a pokud je jmelí pozlacené nebo postříbřené, nemáte šanci je od sebe rozeznat.
Ochmet roste stejně jako jmelí v korunách stromů, kde vytváří keříky velké až 3 metry. Na rozdíl od jmelí je ale opadavý a roste ve většině případů jen na dubech, někdy i na kaštanovníku. Plody ochmetu jsou žluté a rostou v hroznu, zatímco plody jmelí jsou bílé a rostou po dvou až pěti v rozsochách větvičky. Stonky jmelí jsou stálezelené, kdežto u ochmetu dřevnatí.
Ochmet vám pak doma velmi rychle opadá, na rozdíl od jmelí, které by mělo vcelku vydržet minimálně do příštího roku, kdy jej vyměníte za nové.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
