Obecně platí, že by v zahradě měl být použit jen jeden druh kamene. Ideální je místní kámen, čím omšelejší, tím věrohodnější. Při výběru kamene zohledněte ale i skutečnost, že se z některých mohou uvolňovat minerály, které by mohly ovlivnit pH půdy, a tím i pěstované rostliny. Dalším kritériem může být poréznost.
Porézní kámen natahuje vodu, neporézní bývá kluzký
Poréznější kámen snáze natahuje vlhkost, hustější materiál může být zase kluzký. Například pískovec se nehodí na stinné místo, protože zůstává dlouho vlhký a snáze pak porůstá mechem nebo řasami, je však pro snadnou opracovatelnost vhodný na zídky. Naproti tomu hustý uzavřený materiál, jako je žula, není v tomto směru choulostivý. Dá se jednoduše stírat, takže je vhodný i jako podlaha pro venkovní kuchyně.
Kámen vybírejte i podle barvy, dbejte ale na celkový dojem
Barva kamene by měla vždy určitým způsobem ladit s tím, co už v okolí je – tedy obvykle s fasádou domu. Třeba žula má řadu odstínů od světle šedé až po růžovou, takže si můžete vybrat podle svých požadavků. Vápence jsou světlé, čedič a břidlice zase šedé až černé. Počítejte ale s tím, že tmavý kámen vypadá dobře na malé ploše, ovšem na velké může působit tísnivě.
Jak šetrně čistit přírodní kámen. Nepoužívejte wapku
Přírodní kámen nikdy nečistěte vysokotlakým čističem, protože prudký paprsek vody kámen poškozuje, raději použijte parní čistič. Kámen je možné také jednoduše stírat vlhkým hadrem. Tím odstraníte jemné nečistoty, jako je pyl, který za deště proniká do pórů kamene a později se stane živnou půdou pro mechy a řasy.
Čím poréznější kámen je, tím pracnější je jeho čištění. Pronikání nečistot do kamene lze sice omezit vodoodpudivou impregnací, nikdy mu ale úplně nezabráníte.
