Dle tradice byste měli ozdobit vánoční stromeček ve správný den, jinak vám příští rok přinese smůlu. Co dalšího jste o něm nevěděli

Všichni se celý rok těšíme, až budeme moci zdobit svůj vánoční stromeček. Znáte to, pustíte si vánoční pohádky nebo koledy, popíjíte punč a uzobáváte cukroví, a při tom zdobíte vánoční stromeček. Je jedno, zda máte každým rokem živý nebo již několik let umělý, důležité je, že je jen váš a vy teď máte tu jedinečnou možnost si vychutnat kouzelné a sváteční chvíle.

1. Odkud se stromeček vzal: nemusíte chodit zase tak daleko…

Víte, odkud se tato tradice vzala? Tvrdí se, že vše začalo v Německu, někdy v 16. století se nejprve tančilo pod stromy ve volné přírodě, které byly ozdobeny sladkostmi, ovocem a světýlky. O slunovratu si lidé nosili domů větvičky nebo celé stromky, ozdobili je a tím uctívali boha Ódina, který byl v severské mytologii nejvyšší z Bohů a předsedal pro zručnost, moudrost a smrt. Lidé tehdy věřili, že zavěšováním pamlsků na větve stromečku chrání obyvatele před mrtvými dušemi, které z lesa o slunovratu přicházely. Dle pověry se tak mrtví nasytí sladkostmi na stromečku a obyvatele nechají být. K těmto rituálům patřilo i vánoční „nevstávání od stolu“, kdy věřili, že jakmile by někdo vstal od štědrovečerního stolu, duše by zasedla jeho místo. To se ostatně drží dodnes, ačkoliv jsme tuto pověru malinko upravili.

Původně visel stromeček špičkou dolů

2. První stromečky se věšely špičkou dolů a ten první, klasický byl v Praze.

Ano, zpočátku se vánoční stromečky věšely špičkou dolů, často visel nad svátečním stolem. Byl ozdoben ovocem, tradičním pečivem a šátky.

Tak, jak ho známe teď se poprvé objevil v Praze v roce 1812 a děkovat můžeme tehdejšímu řediteli Stavovského divadla Johannu Carlu Liebichovi, který pro své hosty připravil překvapení v podobě nazdobeného vánočního stromečku. Tímto překvapením chtěl oživit vzpomínku na své dětství z jeho rodného Bavorska. V roce 1816 pak ozdobili svůj první stromeček také na císařském dvoře ve Vídni. Tato tradice se pak začala šířit jako lavina do všech movitějších domácností. Na venkov se vánoční stromeček dostal až v druhé polovině 19. století, kdy nejčastěji byly stromečky na faře, u učitelů, atd, za tradici vánočních stromů na náměstích našich měst můžeme poděkovat spisovateli a novináři Rudolfu Těsnohlídkovi.

3.  Chráníme přírodu, když máme umělý stromeček?

Každý rok se mnoho lidí rozhoduje, zda si na Vánoce pořídí živý nebo umělý vánoční stromeček. Pokud jste si až doposud mysleli, že koupí umělého stromečku, který vám vydrží na věky věků, přírodu chráníte, tak jste na omylu. Umělá hmota totiž není pro přírodu nic dobrého, protože když se umělé stromečky vyrábí, spotřebuje se spousta energie a při zpracování plastů se do ovzduší uvolňují škodlivé látky. Při jejich likvidaci jde pak o stejný problém, jako na počátku. Na druhé straně u živých stromků, které jsou přírodní, je situace jiná, lesníci za účelem zlepšování zdravotního stavu lesa a zvýšení stability porostu, provedou tzv. prořezávku stromků a ty pak putují do prodeje. Takže nikdo přírodu neničí a nepoškozuje. Při likvidaci živého stromečku se pak neuvolňují žádné škodliviny, ale vrátí se zpět do koloběhu přírody, například ve formě štěpky, kterou použijete na zahradě k mulčování záhonů. Pokud stále váháte, kupte si vánoční stromek v květináči a až doslouží, můžete ho zkusit vysadit na svoji zahradu, až ho zapěstujete, ozdobíte ho pro obyvatele zahrady na příští rok, především pro ptactvo. V zásadě, jde tedy o úsporu financí, kdy umělý stromeček nemusíte kupovat každým rokem, jen ho pěkně  oprášíte a použijete znovu a znovu. Kdežto živé stromky bývají někdy dražší, a to především v případě, kdy byly pěstovány na speciálních plantážích, které ale mají vysokou kvalitu a zvýšenou péči při jejich pěstování. Jako nejlepší volba se ukazuje jedle kanadská, která vydrží v bytě mnohem déle, než třeba borovice či smrk.

4. Na počátku byla chvojka…

Předchůdce klasického vánočního stromečku byla chvojka, což byla velká větev z jedle ozdobená sladkostmi. Chvojku lidé zavěšovali na vchodové dveře špičkou dolů a opět měla mít ochrannou funkci proti zlým duším, které se sladkostmi nasytily už venku a neměly proto potřebu jít do domu. Výzdoba chvojky se pak postupně vylepšovala, přidávala se jablka, perníčky, červené stuhy, papírky, ořechy a dřevěné ozdoby. Nakonec se z chvojky stal celý strom, který se i dnes, v případě staročeské výzdoby, vesměs zdobí podobně.

5. Kdy se má správně zdobit vánoční stromeček?

Dle tradice by se měl stromeček zdobit buď 23.12. večer nebo až ráno na Štědrý den. Pokud patříte mezi ty, kteří zdobí stromeček už o první adventní neděli nebo v jiný den, vězte, že si pěkně koledujete a dle pověry vám to přinese příští rok smůlu. Vše má zkrátka svůj čas, i vánoční stromeček.

 

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada