Co znamenají jednotlivé svíčky na adventním věnci
Svíčku zapalujeme vždy na adventní neděli, která letos bude 3. prosince. Svíčky jsou čtyři, zapalují se ve směru hodinových ručiček a vždy samozřejmě hoří pouze jedna, všechny čtyři hoří až poslední, čtvrtou adventní neděli. Každá ze svíček symbolizuje nejzákladnější lidské potřeby jako je naděje, láska, radost a mír. Každá svíce má své jméno, ta první je Svíce proroků neboli symbol Naděje. Druhá svíčka na adventním věnci se nazývá betlémská a symbolizuje lásku. Třetí svíčku nazýváme pastýřskou a symbolizuje radost, poslední čtvrtá svíčka se jmenuje andělská a symbolizuje mír a pokoj.
Kdy může být na adventním věnci 5 svíček: dodržte pevně dané zásady
Svíček na adventním věnci ale může být i pět, tento neobvyklý počet však má svoje pravidla. Pátá svíčka musí být vždy bílá. Nazývá se svíce Kristova a zapaluje se na Štědrý den, měla by být umístěna uprostřed kruhu a symbolizuje narození Ježíše Krista. Bílá barva je symbolem duchovní čistoty, Vánoc i samotného Ježíše Krista. Nejčastější barevné uspořádání svíček bývají čtyři červené a jedna bílá uprostřed, což je typické například u protestantských církví ve Velké Británii. V případě, že máte věnec se 4 svíčkami, nahrazuje pátou, Kristovu svíci svícen, který se umisťuje doprostřed štědrovečerní tabule.
Ne vždy byly svíčky pouze čtyři aneb jak vznikl adventní věnec
Tradice adventního věnce, ačkoliv v jiné podobě, vznikla před 150 lety v hamburském sirotčinci, kde působil vychovatel a student teologie jistý Johann Hinrich Wichern. Děti se ho před Vánoci neustále ptaly, kdy už budou Vánoce a byl to právě on, kdo původně pro děti vytvořil předchůdce dnešních adventních věnců. Vyrobil ho ze starého dřevěného kola, kde bylo celkem 19 malých červených svíček a 4 bílé svíce. Děti zapálily každý den jednu svíčku, v neděli pak svíci bílou. Tento krásný zvyk se postupně rozšířil do dalších zemí, ale dostal vylepšení v podobě snížení počtu svíček na současné čtyři. Tento počet symbolizuje počet týdnů do Vánoc a symbolizuje také pouť Josefa s Marií, kteří putovali do Betléma, kde se pak na seně narodil Ježíšek.
Adventní věnce se zavěšovaly nad štědrovečerní stůl
Klasické adventní věnce se dříve zavěšovaly na stuhy nad stůl, což je pro jejich zapalování značně nepraktické. Z toho důvodu se dnes rozlišují adventní věnce na stůl, které mají svíčky a adventní věnce na zavěšení, kde se zdobí především spodní část věnce, na kterou koukáte odspodu a svíčky se sem nedávají. Dále se ještě vyrábí adventní věnec na dveře, který je samozřejmě také bez svíček a kde dominuje slavnostní stuha.
Barvy svíček také nejsou stálé: jiné jsou pro katolíky nebo protestanty
U nás je adventní liturgickou barvou fialová, takže do fialové barvy by se měl ladit celý adventní věnec. Fialová barva symbolizuje noblesu, rozjímání a pokání. Dle zvyku by měly být 4 svíčky fialové a jedna růžová, což je barva naděje a zrození.
Rozdíl je třeba u protestantských věnců, kde barva svíček je červená a zlatá, přičemž červená barva symbolizuje krev prolitou Kristem a zlatá symbolizuje život a vítězství dobra. Tyto barvy se objevují v rodinách pravoslavného vyznání.
V anglikánské a luteránské církvi jsou svíčky modré barvy, která symbolizuje královskou hodnost. Některé kostely pak využívají modrou barvu jako symbol oblohy nebo vody, jako počátek zrození.
Ať už použijete jakoukoliv barvu svíček, vyberte si takové, které se vám budou líbit a celý věnec na vás bude dýchat tou správnou předvánoční atmosférou. A jakmile zapálíte první svíčku, symbol naděje, nezapomeňte zpomalit a užít si adventní rozjímání.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
