Výhodou předpěstování rajčat je vlastní výběr odrůd. Můžete totiž volit z podstatně bohatšího sortimentu osiv, než kdybyste kupovali sazenice. Méně příjemná je samozřejmě nějaká ta práce navíc.
Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.
Ředkvičky jsou nenáročné a od výsevu do sklizně jejich bulviček uplyne jen několik týdnů. Jakmile tedy záhony oschnou, můžete se pustit do zpracování půdy a připravit ji na nadcházející výsev.
Čas prvních výsevů zeleniny i letniček se blíží. Zatím však zbývá chvíle na to, uspořádat si zásoby osiv, vytřídit ta, která se ještě hodí k použití, a dokoupit semena odrůd, které chcete v nové sezoně vysévat.
Předpěstovat si vlastní sadbu zeleniny se vyplatí. Ušetříte, a navíc si z mnoha odrůd vyberete ty, které vám nejvíc vyhovují. Platí to i pro papriky, které se vysévají už na konci února.
Čas na výsadbu teplomilného bulvového, řapíkatého i listového celeru nastává v dubnu. S výsevem ale začněte už v únoru, protože i za optimálních podmínek trvá nejméně osm týdnů, než ze semen vyrostou sazenice připravené k sázení.
Bob obecný se zelenými lusky a masitými semeny není nijak choulostivý. Jako jediný z čeledi bobovitých přečká bez problémů pozdní mrazy i chladné jarní počasí. Vysévat ho můžete už v polovině února.
Většina rajčat určených pro pěstování v záhonech dozrává teprve od poloviny nebo konce července, jen několik málo odrůd vás potěší zralými plody už na počátku července.
Jahody jsou symbolem léta. Platí to i pro drobné měsíční jahody, které chutí i vůní připomínají jahody lesní. Pokud je vysejete na jaře včas, dočkáte se ještě v témže roce plnohodnotné sklizně.
Petúnie patří spolu s pelargoniemi k nejčastěji pěstovaným balkonovým rostlinám. Nejsnazší je pořídit si jejich sazenice, ale pokud k tomu máte podmínky, můžete si je i vysít a petúnie sami předpěstovat. Není to nic složitého.
