Akce spojená s otevíráním běžně nepřístupných zahrad veřejnosti vznikla už v roce 1998 ve Velké Británii a konala se pravidelně vždy druhý červnový víkend. Brzy se stala u veřejnosti populární, a proto se začala pořádat i jinde v Evropě.

Jezírko nebo potůček s bohatou vegetací kolem potěší oko i duši a dodá zahradě na atraktivnosti.

Není to tak dlouho, co jsme přestali cídit své domovy, protože vědci odhalili, že trocha domácích bakterií je nám naopak ku prospěchu. Podobná situace je i v zahradách. To, co může působit na první pohled lehce zanedbaně, je totiž poklad pro život.

Pokud jste si dosud mysleli, že večerní studená sprška vaši zahradu osvěží nejlépe, pak vás vyvedeme z omylu. Mnohem více zahradě prospějete, pokud zálivku necháte až na ráno. Večerní zalévání nahrává výskytu slimáků a podporuje i rozvoj houbových chorob.

Zářivě žlutá, odolná vůči suchu a přitom stále málo známá – hvězdnice zlatovlásek rozzáří zahradu právě ve chvíli, kdy jiné květiny končí. Nenáročná trvalka pro suchá místa z naší přírody miluje slunce, zvládne chudou půdu a potěší nejen vás, ale i včely a motýly.

Nestříhejte dozrávající šípky růží. Po vytvoření semen nebudou mít rostliny potřebu vyhánět nové výhony, které by do zimy nevyzrály a zmrzly. Šípky na zahradě vás navíc potěší hned několika způsoby.

Kdy jindy plánovat výsadbu stálezelených keřů než právě v lednu, kdy listy těchto dřevin zdobí jinak tak trochu posmutnělé zahrady. Dobře se podívejte po sousedních pozemcích, nebo i v parcích a vyberte pro svou zahradu ty nejkrásnější, které na jaře vysadíte, abyste se už příští zimu mohli těšit z jejich krásy. Určitě objevíte i brsleny, bobkovišně či blýskavky a zamilujete se do nich.

Ať jsou trendy, jaké chtějí, modrá z módy nevyjde. Na zahradě to platí beze zbytku – a tím spíš, že modře kvetoucích rostlin není mnoho. Přelom léta a podzimu jim ale přeje: právě teď rozkvétá několik trvalek, polokeřů, ale i letniček, které vás potěší nejrůznějšími odstíny modré a dají záhonům typickou podobu babího léta.

Hryzce, stejně jako jiné hlodavce, na své zahradě vidíme neradi, dokáží totiž zahradu totálně zdevastovat a často nás připravit o naši úrodu. Hryzec bývá aktivní i přes zimu, což bývá pohroma pro veškeré stromky v zahradě. Hryzec je navíc poměrně velký, nevadí mu voda, to spíše naopak, a je jen málo věcí, které ho, od pobytu ve vaší zahradě, odradí. Naštěstí už mnozí z nás vyzkoušeli různé fígle, díky kterým zůstane tento hlodavec mimo náš pozemek.