Petr Laně

Bob obecný se zelenými lusky a masitými semeny není nijak choulostivý. Jako jediný z čeledi bobovitých přečká bez problémů pozdní mrazy i chladné jarní počasí. Vysévat ho můžete už v polovině února.

Stěna z popínavých rostlin nebo ozelenění fasády vypadá skvěle, vyžaduje ovšem neustálou péči, aby růst pnoucích druhů nepřesáhl únosnou mez. Důležitou součástí údržby je i pravidelné prosvětlování, čištění a zmlazování.

Exotické okrasné dřeviny se u nás pěstují v nádobách a přezimují v prostředí, kde nemrzne. Aby se vešly do zimoviště i za několik let a nepřerostly rozměry největších květináčů, je nutné je pravidelně stříhat. Jen tak zůstanou vitální a bohatě pokvetou.

Větve, které zbydou po řezu stromů, nasekejte nebo nadrťte. Získáte tak materiál do kompostu nebo k mulčování půdy pod dřevinami. Živiny, o které je strom řezem ochuzen, se tak rostlině časem zase vrátí.

Stromy s kulovitou korunou, jako katalpa, jasan nebo trnovník akát, mohou vytvořit korunu o průměru až pět metrů, a tím zabrat výraznou část malé zahrady. V takovém případě je čas na uvážlivý zpětný řez.

Netkané textilie, sítě a fólie patří k základnímu vybavení zeleninové zahrady. Kdo zná přednosti i nevýhody jednotlivých materiálů, dokáže je cíleně použít a dřív sít i sázet, a uspíšit tak sklizeň až o čtyři týdny.

Mnoho okrasných keřů se seřezává až po odkvětu, protože květní pupeny zakládají už v předešlém roce – a špatným načasováním řezu byste se tak připravili o květy. To ovšem není případ ibišku syrského.

Výraznou žlutou barvu zlatic zná každý – zvlášť o Velikonocích je oblíbenou dekorací. Málokdo však ví, jak vypadá lískovníček. Keř, který kvete dokonce o něco časněji, má rovněž žluté květy, ale je barevně decentnější, a díky tomu působí v zahradě mnohem přirozeněji než zlatice.

První zeleninu můžete předpěstovávat už během února. Především u druhů, které pozdě nasazují květy a plody, jako artyčoky, papriky a lilek, byste neměli dlouho čekat. Ale pozor, různé druhy zeleniny preferují různou teplotu ke klíčení.

Pařeniště je vlastně malý skleník. Kryt ze skla nebo z průhledné fólie zajišťuje skleníkový efekt – propouští dovnitř sluneční paprsky, ale teplo nenechá uniknout ven. Tak se v uzavřeném prostoru udržuje příznivější klima než venku a zahradní sezona, která musí na záhonech počkat na jaro, může v pařeništi začít už v zimě.

Příběh téhle zahrady se začal psát v roce 1977, kdy rodičům současné majitelky přišel dopis z městského národního výboru. Stálo v něm, že na pozemku v Doksech musejí buď brzy začít stavět, nebo kus pozemku prodat výboru za nízkou cenu. Jinak jim bude část vyvlastněna. A tak začali dnešní majitelé stavět dům a postupně vytvářet i zahradu.

Mnoho lidí bergénii neboli badan dobře zná, často ji i pěstují na zahradě... ale jako by ji ani neviděli. Tuhle trvalku, kterou měly rády naše babičky, čas vytlačil na okraj zájmu. Neprávem.

U letniček je jméno programem: veškerou sílu vkládají do tvorby květů, které je během léta zdobí bez přestávky po mnoho týdnů. Na podzim však jejich půvab nenávratně pomine. Kdy tedy začít letničky vysévat, abyste si jejich krásu užili co nejdéle?

S teplým letním počasím přilétají i drobné nepříjemnosti: berou na sebe podobu komárů, ovádů a vos. Naštěstí existují přírodní prostředky, které následky jejich konání rychle a spolehlivě zmírní. Mnohé rostliny dokonce pomohou udržet si dotěrný hmyz daleko od těla.

V době adventu je po ořeších velká poptávka. Hodí při pečení, k dekoraci stolu i zdobení stromku. Mít zásobu ořechů je ale jedna věc a udržet je čerstvé několik měsíců druhá.

Veškerá pozdní zelenina bude v listopadu vděčná za vyšší vrstvu nastýlky připravené z vyzrálého kompostu a slámy. Vydrží tak na záhonu do zimy nebo až do jara.

Trvalkové záhony dělají zahradu. Proto je dobré vědět, jak je správně založit a určitě se hodí i pár základních výsadbových tipů. S přípravou je nejlepší začít už na podzim, ale není to podmínkou.

Kdouloně se vracejí do českých zahrad. Důvodů je vícero. Jsou odolné, krásně kvetou a vytvářejí dekorativní plody charakteristické vůně. Vysadit je není těžké a ideální čas nastává v listopadu.

Na správně osázené zahradě je stále na co se dívat. Změny nastávají zvláště s nástupem nového ročního období – jaro, léto, podzim a zima propůjčí zahradě pokaždé jinou tvář.

Všechno má svůj čas. I plánování zahrady. Na začátku je nejdřív myšlenka, pak představa zhmotněná na papír, a nakonec návštěva zahradnictví. Mezi papírem a zahradnictvím je ale ještě kus cesty.

Založení zahrady začíná vždy nápadem. Pak přijde na řadu papír, tužka a kalkulačka. Teprve potom můžete sáhnout po rýči a vydat se do zahradnictví pro rostliny.

Jedním z nejčastějších problémů pěstitelů růží je černá skvrnitost. Jednoduchá rada k její likvidaci neexistuje, ale průběh onemocnění můžete zmírnit a výskyt omezit.

Pomocí promyšlené výsadby může dům, zahradní domek, cesta, odpočívadlo i plot splynout v jeden harmonický celek. Do plánování zahrady proto zapojte všechny stavby.

Běžně se pěstují dva typy mangoldu – řapíkatý a listový – a oba se sklízejí do prvních mrazů. Období sklizně je ale možné ještě o trochu prodloužit.

Podzimní sklizeň jablek často odhalí přítomnost některých chorob nebo škůdců ovocných stromů. Jednou z nejčastějších je přitom moniliová hniloba plodů, u níž ochrana spočívá v rychlém zásahu.

Blíží se čas sklizně velkoplodých i maloplodých kiwi. Připomeňte si, které odrůdy je lepší sklízet hned a které později a jak je skladovat, aby vydržely chutné co nejdéle.

Plody podzimních jabloní chutnají nejlépe, když je sníte co nejdříve po sklizni, nebo rovnou utržené ze stromu. Kterých odrůd se to týká, kdy je sklízet a jak dlouho je skladovat?

Na zimostrázu se vyskytují především dvě houbové choroby. Abyste se nemuseli s buxusem rozloučit, je nutné umět obě rozeznat a včas a účinně proti nim zasáhnout.

Slunečnicová semínka obsahují mnoho zdraví prospěšných látek. Aby si je udržela co nejdéle, je nutné je správně sklidit.

Zahradnická moudrost velí vysadit jahodníky co nejdříve, pokud možno během srpna, a ještě lépe do poloviny měsíce. Možný je ale i pozdější výsadba.

Chilli papričky, též feferonky, dozrávají od konce srpna do října. Aby plody dokázaly plně rozvinout svou typickou vůni, vyžadují rostliny dostatek tepla.

Plody mochyně peruánské, které měly čas přirozeně dozrát na rostlině, chutnají mnohem lépe než koupené, které se sklízejí před plnou zralostí. Tak jim ten čas dopřejte.

Odpověď na otázku, zda máte shrabané listy uložit na kompost nebo do domovního odpadu, závisí na tom, kterým patogenem byly napadeny. Důležité je také vědět, jestli a kdy tento patogen tvoří trvalé spory.

Na brukvovitých zeleninách se mohou vyskytovat různé druhy housenek. Lze je rozlišit nejen podle vzhledu, ale i podle způsobu života a škod, které způsobují.

Šípky dozrávají nejen na planých růžích, ale i odrůdách vyšlechtěných k pěstování plodů. Stačí jen vědět, kdy které sklízet.

S popraskanými jablky se setkal každý. Ne každý ale ví, co praskání plodů způsobuje.

Odrůd slivoní je mnoho, ale potřeba a způsob řezu se významně neliší.

Oleandr je oblíbená přenosná rostlina. V době od května do srpna ho lze snadno množit. Poradíme vám jak.

Pryšce se sice snadno množí samovýsevem, ale někdy je jejich semena přece jen třeba sebrat cíleně.

Jednou z nejčastějších chorob, které okurky během léta postihují, je padlí. Důležité je rozpoznat jeho příznaky včas a co nejdříve zasáhnout.

Citroníky patří k nejoblíbenějším přenosným rostlinám jistě i proto, že poměrně ochotně plodí. K rozeznání správné zralosti stačí trochu praxe.

Na vrcholku léta může být ve skleníku nesnesitelné vedro. Snížit ho můžete větráním i zálivkou.

Bez pravidelného udržovacího řezu stromy během několika let zestárnou, tzv. zababčí. Proto je vhodné koncem července až začátkem srpna udělat letní řez.

Kulturní neboli kanadské borůvky zrají od poloviny července do začátku srpna. Máte-li dost místa pro několik rostlin s různou dobou zrání, můžete modré plody sklízet po mnoho týdnů.

Často se mluví o posilujících kvašených přípravcích pro rostliny. Právě nyní můžete připravit přesličkový výluh. Jak postupovat a jaké má účinky?

Včela medonosná, podobně jako vosa, na člověka zaútočí, jen když k tomu má důvod. Ten ji však můžete poskytnout nevědomky. Co pak?

Za vlhkého počasí se daří nejen rostlinám, ale také jejich škůdcům a chorobám. Váš zásah je pak nezbytný.

I když existují různé druhy bourovčíků, u nás se vyskytuje především bourovčík toulavý. Pozor, uškodit může nejen stromům, jejichž listy se živí, ale i vám a vašim zvířatům.

O vlastních datlích už nemusíte jen snít. Na balkoně či terase si můžete vypěstovat vlastní.

Aby se rostliny rajčat soustředily na tvorbu plodů a nevyčerpávaly se růstem dalších stonků, je potřeba proti novým výhonům včas zasáhnout.

Michelie kopinatá je sice cizokrajná rostlina, za určitých podmínek je ovšem možné ji pěstovat i v našich podmínkách.

Kdo má rád třešně, zažívá od června až do srpna skutečný hodokvas. V dezertech se kulaté letní ovoce používá od nepaměti, zajímavé chuťové tóny však může dát i jiným pokrmům. Vyzkoušejte to!

Červené a bílé rybízy zrají od poloviny června. Termín sklizně se řídí podle účelu a způsobu spotřeby. Čím později bobule rybízu sklidíte, tím budou sladší i aromatičtější.

Připomeňte si, co je důležité udělat, by vaše zahrada co nejvíce kvetla a úroda byla co největší.

Jezírko nebo potůček s bohatou vegetací kolem potěší oko i duši a dodá zahradě na atraktivnosti.

Pro optimální růst trvalek je nezbytné plynulé zásobování vodou a živinami v dávkách, které odpovídají nárokům daného druhu.

Pro dobrou sklizeň potřebují maliníky dostatek světla a hlavně živin. Nezapomeňte je proto prostříhat a přihnojit.

Hlohyně je vitální keř, který můžete využít v živém plotě, poslouží ale i k hnízdění drobného ptactva, o jeho atraktivních bobulích coby ptačí potravě i zimní okrase nemluvě. Vyplatí se proto průběžně dbát na jeho zdraví.

Těžko se dá v červnu projít kolem třešně a neochutnat... Jsou už opravdu zralé? To záleží hlavně na odrůdě.

V letní bylinkové sezoně se sklízí také zelená nať petržele. Jak se o ni starat a jak ji správně odřezávat?

Leckdo si opravdovou pohodu představuje jako letní den v zahradě zalité sluncem. Jenže když se přehoupne poledne a vzduch se rozechvěje horkem, je najednou slunce moc. Pak je nejpříjemněji tam, kde se před ním můžete schovat.

Svlačec a opletník jsou dvě popínavé plevelné rostliny, které se rychle rozšiřují a špatně likvidují. Málokdo je ale dokáže rozeznat, protože oběma se říká svlačec.

Na zelí se vyskytují dvě generace můry zelné. K ochraně zelných hlávek je proto nutné znát jejich životní cyklus.

Vůně prosycující vzduch hrají na zahradě důležitou roli. Zatímco ale trvalky šíří své vůně z rozvitých květů, bylinky sázejí na aromatické listy ovocných, kořenitých nebo svěžích vonných tónů.

Právě teď v květnu se rozhoduje o tom, jak bohatá bude úroda jahod. Nenechte proto jahodníky trpět žízní, včas podložte zrající plody a kontrolujte, zda jsou v pořádku.

Otakárek fenyklový je teplomilný motýl, proto na něj nejspíše narazíte na slunných místech, jako jsou suché stráně se stepní vegetací. Rád ale zavítá do zahrad, kde saje nektar z květů levandule nebo komule. I přesto, že se otákárek v posledních letech více rozšířil, stále patří mezi ohrožené a chráněné druhy.

Jahodníky můžete pěstovat nejen na záhonech, ale také v nádobách. I v nich se vám za správnou péči odvděčí bohatou úrodou.

Téměř na jakoukoli obtíž – od bolesti hlavy až po kuří oka – se najde bylina. Řadu léčivých rostlin si navíc snadno dokážete vypěstovat ve vlastní zahradě. Pak už jen stačí vědět, jaký způsob přípravy léku, na který neduh je ten správný.

Konečně je to tady, sezona jahod začala. Samotné jahody jsou požitkem, ale nebudete se jich moci nabažit ani v salátu nebo ve studené polévce.

Rajčata můžete pěstovat tyčková nebo keříčková v nejrůznějších barvách i velikostech. S výběrem však už neotálejte, protože čas výsadby je tu.

I v květnu můžete vysévat ředkvičky. Pokročilá sezona si však žádá jiné odrůdy a pěstitelské zásahy, které reagují na teplejší počasí.

Hluk projíždějících aut slýcháme nejen v ulicích, ale často i na zahradě. Hluková zátěž negativně působí na nervový systém i na celkové zdraví a psychiku. Tento vliv je o to nebezpečnější, že není hned poznat.

Klid, úkryt před okolním světem i místo ke čtení si můžete snadno vytvořit umístěním lavičky nebo lehátka mezi vyvýšené záhony, nejlépe z pálených cihel. Co do nich vysadit?

Za teplého počasí se místa určená k posezení stávají dalším obývacím pokojem pod širým nebem. Zařiďte si je tak, abyste tu během zahradní sezony mohli strávit co nejvíce volného času.

Protože pýr plazivý dokáže regenerovat i z malých kousků kořene, je nutné ho ze záhonů důkladně odstranit. Právě teď je proto příhodný čas.

S prvními teplejšími dny se probouzí nejen říše rostlin, ale začínají se rozmnožovat i škůdci. Na které z nich se zaměřit?

Mladé rostliny ostružiníku si můžete vypěstovat buď z vegetativních řízků, nebo jednodušeji –⁠ pomocí hřížení. Druhý způsob zakořenění je sice dlouhodobější, ale téměř bezpracný a úspěšný.

Nízké tvary ovocných stromů, štěpované na slabě rostoucích podnožích, nemají rády konkurenci plevele a trávy. Proto je třeba pod stromem udržovat čistou půdu. Je však užitečné sem místo okopávání a pletí zasít nebo zasadit letničky, které pomohou chránit ovocné dřeviny před chorobami a škůdci.

Jakmile vyraší trvalky, je hned vidět, kde zbyly na záhonu mezery. Můžete je zaplnit, například bíle kvetoucí iberkou vždyzelenou neboli štěničníkem.

Při předpěstovaní rostlin záleží na poctivé práci – jen ta může zajistit pěstitelský úspěch v nové sezoně. A je přitom jedno, jestli se jedná o sadbu zeleniny nebo letniček.

Beton je běžně používaným materiálem při stavbě domu. Použití betonových prvků na zahradě však stále vyvolává protichůdné reakce. V jeho prospěch ovšem hovoří nejedna přednost.

Aby byly vaše zahradní trvalky dokonalé a držely tvar, potřebují kromě jiného pravidelný řez. Chopte se proto nůžek a pusťte se do něj.

Popínavé rostliny a také některé trvalky potřebují oporu, která je během růstu bude udržovat vzpřímené. Oporu k nim umístěte včas – až se trsy rozrostou, bude to obtížnější.

Co je důležité pro to, aby záhony vypadaly hezky po celý rok? Především správný výběr druhů do daných podmínek. A pak trocha péče – ale ta už nebývá těžká.

Často používanou kuchyňskou bylinkou je bazalka, kterou běžně zakoupíte v každém supermarketu. Můžete si ji však také sami vypěstovat – není to nic těžkého.

Jahody patří k nejoblíbenějšímu ovoci u nás. Často je však napadá plíseň či hniloba. Jak tomu zabránit? Existuje nějaká prevence či ochrana?

Když opakovaně kvetoucí pnoucí růže po dvou až třech letech přesáhnou výšku dvou metrů, je načase začít s řezem a správným naváděním šlahounů. Vhodná doba pro tento zákrok je v období, kdy kvetou zlatice.

Snad žádná na jaře kvetoucí rostlina není tak malebná jako prvosenka lysá, známá pod názvem aurikule.

Cibule a hlízy v létě kvetoucích druhů ještě odpočívají v chladných sklepních prostorách, ale nejpozději na počátku dubna byste je měli vynést na denní světlo a znovu vysadit.

Trávník by neměl být plochou, která zbyla. Ač se to nezdá, jde o prostor, který nabízí příležitost k zahradní tvorbě. Tak ho využijte.

Ploty, zdi nebo vzrostlé porosty poskytují ochranu před větrem i zvědavýma očima, a pokud jsou uvnitř zahrady, zajímavě člení prostor. Naplánujte je tak, aby dotvářely kouzlo zahrady.

Působivý květinový záhon nepřehlédnete, ať je zahrada jakkoli velká. Právě květy trvalek, letniček a cibulovin jsou tím, co prostoru dodává atmosféru.

Zatímco v přírodě se utvářejí druhově rozmanitá společenstva rostlin, která se doplňují nebo podporují, sama od sebe, na zahradě provádíte výběr vhodných druhů a jejich kombinace vy. Vyplatí se proto vědět, které druhy zeleniny se k sobě hodí.

Každému výsevu předchází pečlivá příprava záhonů. Jakmile půda oschne, nejdřív ji hluboko prokypřete a potom hráběmi připravte urovnaný záhon s jemně drobtovitou půdou.

Nejlepší dobou pro založení záhonu je jaro nebo podzim. Protože se ale většina trvalek prodává v kontejnerech, můžete rostliny vlastně vysazovat po celý rok. Určité zákonitosti je však třeba dodržovat.

Dřeviny jsou s každým rokem hezčí. Rok od roku je ale také těžší je přesadit. Proto je důležité od začátku dobře plánovat.

Nachází se v Holandsku a pro milovníky cibulovin je jeho návštěva téměř povinná. Právě cibuloviny tu totiž každé jaro spolu s trvalkami, kvetoucími keři a stromy vytvářejí úchvatnou podívanou.

Než sáhnete po nůžkách nebo pilce, prostudujte si pravidla řezu ovocných stromů. Předejdete tak zbytečným chybám. Poradíme vám, na co se dívat, co řezat či stříhat a jak.

Kdysi se zvýšené záhony využívaly především v užitkové zahradě, v poslední době se však stále častěji uplatňují jako výtvarný prvek v okrasných zahradách. Jejich stavba není náročná a s naší pomocí ji zvládnete i vy.

Po zimě je potřeba opět zaměřit pozornost na trávník. Základem je správná péče, která zahrnuje i kontrolu a regulaci případných plevelů.

Pokud kosatce bradaté v prvních letech bohatě kvetou, potom ale v květu poleví, může být příčinou mimo jiné příliš kyselá půda.

Emailové misky jsou opět v kurzu, a to díky kouzlu dob minulých. Máte-li doma nějakou otlučenou, nevyhazujte ji – skvěle vám poslouží místo květináče.

Než začne chmel na jaře obrážet, měli byste odstranit staré výhony. Stačí je ustřihnout těsně nad zemí, těžší bude sundat dlouhé výhony této vytrvalé popínavé rostliny z opěrné konstrukce. Pokud ale ovinuté výhony na jednom či několika místech přestřihnete – zahradními nebo plotovými nůžkami – jednoduše je pak stáhnete dolů.

Jaro je nejlepším obdobím pro výsadbu bíle kvetoucího šácholanu Loebnerova.

Většina pěstitelů čeká od trvalek totéž: dobrý růst a bohaté kvetení. Aby mohly tyto nároky splnit, potřebují dostatek živin.

Aby živé ploty z tisu už od začátku vegetační sezony vypadaly co nejpůvabněji, měli byste je počátkem března ostříhat.

Pro jahodníky je nejvhodnějším termínem druhá polovina léta. Je možné sázet i jindy?

Základní pravidla řezu keřů angreštu a červeného rybízu se neliší. Jak tedy nejlépe postupovat?

Časně kvetoucí nízké dřeviny jsou ozdobou zahrady, ale i nádob na terase nebo před domovními dveřmi – samozřejmě za předpokladu, že mají dostatek slunce.

Nenechte se zmást krvavým jménem těchto pokojových rostlin, jsou pohledné a stojí za pozornost.

Mít doma vlastní palmu, není nedosažitelné. Vysít si ji můžete sami, stačí jen vědět jak na to.

Hvězdník nebo také zornice patří k symbolům Vánoc. Jak se o něj v sezoně postarat, aby dělal parádu i příští rok?

Slunomilná vijavka tmavočervená neboli rhodochiton je oblíbená popínavá rostlina známá ze zahrad, lze ji však pěstovat i v nádobě.

Dusičnany v potravě byly dlouhou dobu považovány za škodlivé, protože se v lidském těle přes dusitany proměňují v rakovinotvorné nitrosaminy. Platí to stále?

Okrasné plody se (většinou) nedoporučuje ochutnávat. O to déle se však můžete těšit pohledem na jejich barvy. Třeba v pražské Troji.

Zahrada, kde na podzim nerozkvétají hvězdnice, jako by nebyla úplná. Vybrat tu správnou však není snadné: už jen kvůli jejich ohromnému množství. Hledáte-li inspiraci, zajděte do Botanické zahrady hlavního města Prahy, kde najdete téměř sto odrůd.

Letničky – tedy rostliny, které stihnou celý život během jediného roku – postupně mizí z městské zeleně i ze zahrad. Příčinou je pracnost spojená s jejich pěstováním. Snad proto se kolekce v Botanické zahradě hlavního města Prahy těší stále větší oblibě. Nejvíc jich je k vidění na osluněném centrálním záhonu uprostřed trávníkových ploch v Ornamentální zahradě.

Chybí vám v zahradě denivka a nevíte, kterou z mnoha odrůd vybrat? Třeba najdete inspiraci při prohlídce sbírky denivek v botanické zahradě v pražské Troji. A když ne, aspoň se potěšíte pohledem na něžné, krásné květy.

Máte-li pro pěstování zeleniny jen omezenou plochu, vyplatí se postupovat podle pěstebního plánu. Při promyšleném sledu plodin a ve smíšených kulturách prospívají všechny druhy zeleniny mnohem lépe.

Nová sezona může ve skleníku odstartovat po sklizni a úklidu už na počátku listopadu. Jde o to, vytěžit z něj co nejvíce.

Pro slabě rostoucí ovocné dřeviny je důležité, aby půda pod nimi nebyla pokryta trávou a bylinami, které by stromkům odnímaly vláhu a živiny.

Končící zima je nejvhodnějším obdobím ke zpětnému řezu převážné většiny stromů a keřů. Pokud vás čeká odstranění větví silnějších než pět centimetrů v průměru, zvažte, zda ještě použít velké pákové nůžky, nebo raději ruční pilu. Pro zahradnické účely jich existuje řada.

Existují podzimní a letní odrůdy maliníku. Které si vybrat?

Většina rostlin absolvuje v zimě období klidu, existují ale druhy, která rozkvétají právě na sněhu.

Při dobré péči vydrží toulitka mnoho let. Časem však tvoří dlouhé výhony s mnoha stvoly a málo kvete. V tu chvíli nastává čas na přesazení.

Zima je pro mnoho dřevin nejlepší dobou k provedení zpětného řezu. Mízotok je v tomto období slabý, takže stromy „nekrvácejí“. Navíc v bezlistém stavu můžete lépe posoudit stavbu dřevin. Zpětný řez navíc podporuje kvetení a oddaluje stárnutí dřevin.

Zatímco dříve byla mulčovací kůra k vidění jen ve veřejných parcích, dnes se těší oblibě i v soukromých zahradách.