Jasně, úplně nejrychlejší zeleninou jsou naklíčená semínka, tzv. microgreens, která si řada zahradníků pěstuje v době vegetačního klidu. Jsou sice skvělým zdrojem vitamínů, ale tentokrát bude řeč o opravdové zelenině.

Zakopané rybí kosti mohou posloužit rostlinám jako zdroj živin, protože obsahují dusík a fosfor. Jak je však použít, aby nepřitahovaly pozornost koček a při zpracování nebyly cítit?

Dlouhé bujné výhony, které vyrůstají v korunách ovocných stromů ze starého dřeva kolmo vzhůru, se nazývají vlky. Vlky jsou neplodné, ale jsou nežádoucí i z mnoha jiných důvodů, a proto se při řezu odstraňují. Je lepší je odstranit úplně, nebo jen zkrátit?

Někdo může považovat používání lidských výkalů na zahradě za mírně řečeno výstřední úlet, pravdou ale je, že jde o nejlevnější a nejdostupnější hnojivo, které naši předci bez váhání používali.

Ozimé odrůdy česneku se sázejí na podzim. Nejčastěji se k termínu výsadby uvádí říjen až listopad, ale sázet česnek můžete i v prosinci, dokud nezmrzne půda. Platí to však i pro leden?

Sladké brambory neboli batáty zná už dnes asi každý. Brambory to ale ve skutečnosti nejsou. Jedná se o povíjnici batátovou, jejíž hlízy si však také můžete na zahradě vypěstovat. Jen je potřeba začít dřív.

Příroda spí a svádí to k tomu, abychom spali i my zahradníci. Jenže staré známé přísloví říká, že komu se nelení, tomu se zelení. A letošní mírný leden k aktivitě na zahradě přímo vybízí.

Kadeřávek neboli kadeřavá kapusta, jejíž listy se dají sklízet postupně během celé zimy, je oblíbenou vytrvalou zeleninou. Nejlépe chutná po přejití mrazem, po němž je nejen sladší, ale i stravitelnější.

Zeleninu můžete na jaře sít přímo na venkovní záhon, nebo ji doma za oknem, v teplém pařeništi či skleníku předpěstovat. Na zahradu pak vysadíte silné sazenice, které vám zajistí o pár týdnů časnější sklizeň.

Leden obvykle patří k nejchladnějším měsícům v roce. Většina rostlin na zahradě prodělává vegetační klid, zahrádkář má ale i tak dost práce. Musí třeba naplánovat výsadbu zeleniny.