Soused řekl dost. Těchto 7 věcí můžete na zahradě dělat jen za určitých podmínek, jinak hrozí spor

Myslíte, že na vlastním pozemku můžete dělat cokoli? Právě tady může přijít nepříjemné překvapení.

Tip redakce

Pokud plánujete větší zásah blízko hranice pozemku, vyplatí se předem si pořídit fotografie původního stavu. Mohou později pomoci ukázat, co se na pozemku skutečně změnilo.

Práce na zahradě mají své hranice. Kdy už může zasáhnout soused?

Petr měl práce na zahradě rád, zvlášť na podzim. Jakmile začaly ze stromů padat první listy, vzal hrábě, vyčistil záhony a pustil se do přípravy zahrady na zimu. Letos měl ale práce na zahradě víc než obvykle. Potřeboval prořezat několik stromů, zkrátit živý plot, nařezat dřevo a trochu upravit terén u garáže. „Vždyť je to moje zahrada,“ říkal si, když v neděli ráno nastartoval motorovou pilu.

Motorová pila může být problém. Kdy už hluk překračuje běžnou míru?

A právě zde přišel první problém. Sousedovi po nějaké době řezání začal vadit hluk pily. Používání sekačky, motorové pily nebo jiné techniky samo o sobě není zakázané. Problém může nastat tehdy, pokud hluk překračuje míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezuje sousedovo obvyklé užívání pozemku. Petr uznal, že řezat motorovou pilou v neděli není příjemné pro okolí a dřevo pořezat následující sobotu, kdy se z okolních zahrad hluk motorových pil či cirgulárek také ozýval.

Občanský zákoník totiž mezi takzvané imise řadí i hluk. Neznamená to, že soused může zakázat každé sekání trávy nebo řezání dřeva. Rozhodující jsou konkrétní okolnosti, například intenzita, četnost a délka obtěžování. 

Kouř a listí nejsou jen otázkou sousedských vztahů. Co může vadit?

Jindy nastala situace, kdy Petr shrabal hromadu listí a napadlo ho, že ji jednoduše spálí. Soused se ozval téměř okamžitě. Kouř se totiž držel nízko a mířil přímo k jeho domu, kde zrovna sousedka věšela čerstvě vyprané prádlo. Petr proto listí odvezl do bioodpadu. Hromada zmizela a s ní i další důvod k rozmíšce.

Tady už nejde pouze o dobré sousedské vztahy. Kouř patří mezi imise, které mohou za určitých okolností zasahovat do práv vlastníka sousedního pozemku. Navíc od roku 2025 platí pravidla, podle nichž se zahradní odpad, jako je listí, tráva nebo větve určené k likvidaci, nemá spalovat. Suché dřevo použité jako palivo nebo rekreační oheň představují jinou situaci. 

Přesahují větve plot? Tady už může mít soused právo zasáhnout

Největší zkoušku dobrých sousedských vztahů ale způsobil starý ořešák. Jeho koruna už několik let přesahovala nad vedlejší pozemek. Petr si toho všiml, ale protože strom rostl u plotu odjakživa, příliš to neřešil. Vše vyústilo ve chvíli, kdy se přes zahradu přehnal velký vítr a vykonal své. To už soused nemohl jen tak přejít, protože zde už šlo o zdraví jeho malých dětí, které si na zahradě často hrají. Proto Petra požádal, aby přesahující větve odstranil. Ten si raději pozval arboristu a nechal korunu upravit tak, aby větve zbytečně nezasahovaly za hranici a zároveň aby svým neodborným zásahem stromu neublížil. 

Občanský zákoník problematiku přesahujících větví a kořenů výslovně upravuje. Pokud větve nebo kořeny zasahují na sousední pozemek a působí tam škodu nebo jiné obtíže, může za určitých podmínek soused po předchozí žádosti přesahující části šetrně odstranit a ve vhodné roční době. To ovšem neznamená, že může bez dalšího pokácet celý strom. 

Nový strom u plotu může být problém. Jakou vzdálenost dodržet?

Když už měl Petr zahradu rozpracovanou, napadlo ho vysadit ještě jeden nový strom. Vybral si mladý ořešák a chtěl ho zasadit jen kousek od plotu, aby mu za několik let vytvořil příjemný stín. Tentokrát ho soused zastavil dřív, než vykopal první jámu. Petr se dozvěděl, že nestačí koupit strom a najít mu volné místo. Je potřeba přemýšlet také o tom, jak velký bude za deset nebo dvacet let. A že jistá pravidla ohledně výsadby existují.

U výsadby stromů občanský zákoník stanovuje minimální vzdálenost od hranice pozemku. U dřevin, které obvykle dorůstají výšky přesahující 3 metry, se jedná o vzdálenost 3 metry od hranice, u ostatních o 1,5 metru. Zákon ale zná výjimky, například pro určité typy výsadeb nebo stromy tvořící tzv. rozhradu. 

Změna terénu může ovlivnit sousedův pozemek. Proč si dát pozor?

Problém způsobila i úprava okolí garáže. Petr chtěl srovnat část zahrady a nechal si navézt několik kubíků zeminy. Nový terén měl být o něco výš než původní. Na první pohled nevinná úprava. Jenže právě u hranice pozemku se po dešti začala voda chovat jinak než dříve. Soused si toho všiml a upozornil Petra, že změnou terénu může být ohrožen jeho pozemek. 

Občanský zákoník řeší také takzvanou oporu cizího pozemku. Vlastník nesmí upravit svůj pozemek tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, pokud není provedeno jiné dostatečné upevnění. Velké navážky, odkopání půdy nebo změny sklonu terénu proto nejsou jen otázkou vzhledu zahrady.

Voda ze zahrady nesmí skončit u souseda. Kde vzniká problém?

Petr původně chtěl pouze vyřešit místo, kde se po dešti držela voda. Udělal proto jednoduchý odvodňovací žlábek. Jenže voda, která předtím stála na jeho zahradě, začala po úpravě odtékat směrem k sousedovi. „Já jsem jen potřeboval, aby mi tu nestála voda,“ vysvětloval. To však samo o sobě nestačilo. Petr musel odvodnění přepracovat.

Voda patří mezi vlivy, které občanský zákoník při sousedských vztazích řeší. Přímé přivádění takových vlivů na cizí pozemek může být problém. 

Stín ze stromů může být také imise. Kdy už přestává být zanedbatelný?

Po nějaké době vyvstal ještě jeden problém, který Petr několik let vůbec neřešil. Na hranici zahrady měl řadu vysokých keřů a stromů. V létě poskytovaly příjemný stín, jenže soused tvrdil, že mu postupně začaly stínit na velkou část zahrady. Petr musel nechat část porostu prořezat.

Ani tady neplatí jednoduché pravidlo, že každý stín je důvodem k odstranění stromu. Stín je jednou z imisí, které občanský zákoník výslovně zmiňuje. Při případném sporu se ale posuzuje konkrétní situace a především to, zda jde o zásah, který překračuje míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.

Práce na zahradě nekončí u plotu. Co si před podzimními úpravami pohlídat?

Na konci podzimu už byla zahrada připravená k zimnímu spánku. Bylo uklizené listí, zpracované dřevo, upravené stromy a vyřešené odvodnění. A hlavně Petr pochopil, že vlastnictví pozemku neznamená absolutní volnost. Práce na zahradě jsou samozřejmě především věcí jejího vlastníka. Jakmile ale začnou významně zasahovat do užívání sousedního pozemku, mohou nastoupit pravidla na ochranu sousedských práv. A někdy je nejlepší řešení překvapivě jednoduché. Domluvit se dřív, než se z podzimního úklidu zahrady stane několikaletá sousedská válka.

Když při podzimních úpravách myslíte nejen na svou zahradu, ale i na sousední pozemek, můžete předejít sporu, který by jinak zbytečně zastínil celý rok.

Kdy mohou práce na zahradě vadit sousedovi? Podívejte se do galerie na 7 situací, které si pohlídat.

O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.