Užitková zahrada

Višně (Prunus cerasus) patří mezi oblíbené letní ovoce s báječně nakyslou chutí, které můžete sklízet i v případě, že nepatříte mezi majitele zahrady či ovocného sadu. Pokud si pořídíte zakrslou nebo dokonce sloupovou variantu stromku, můžete višně pěstovat i na balkoně. Budete potřebovat jenom pořádně velký květináč, jinak je pěstování ovocných stromků na balkoně až překvapivě snadné.

Chřest (Asparagus officinalis) nebo lidově špargl je ve skutečnosti rostlina, kterou mnozí zahrádkáři pěstují jako okrasnou rostlinu, známou pod označením asparágus. Pěstování chřestu jako zeleniny je v Čechách dokonce velmi tradiční, proto i dnes si můžete v období od poloviny dubna do konce června báječný chřest z domácí produkce vychutnat. Anebo se můžete pustit do jeho pěstování i sami, jen si na první sklizeň budete muset 3 roky počkat.

Bílý rybíz (Ribes rubrum) patří spolu s rybízem červeným a černým k nejoblíbenějším druhům letního ovoce, a pokud máte rádi spíše sladší chutě, pak je právě ten bílý pro vás nejvhodnější, i když se na našich zahradách objevuje jen málo. Možná je na čase objevit jeho výhody, ke kterým patří třeba i to, že vám šťáva z tohoto ovoce nepotřísní tričko ani kuchyňské utěrky.

Sklizeň rajčat bychom si nejradši prodloužili, dokud to jde. A ono to je vskutku možné. Rajčata vážně můžete sklízet i na podzim. Jak říká Jan Kopřiva: „V září není ještě ten pravý čas na úklid zahrady, naopak, září je doba, kdy se snažíme vegetaci udržet co nejdéle a prodloužit její plodnost.” A přesně tomu se budeme věnovat v tomto článku. Dozvíte se v něm vše, co potřebujete o prodloužení sklizně rajčat vědět.

Na balkonech se dá pěstovat opravdu kde co. Od běžných muškátů, přes další okrasné rostliny, až po zeleninu. Trendem posledních dob jsou jedlé balkony, kde si majitelé pěstují bylinky, zeleninu, a dokonce i brambory. Nechybí ani ovocné keře a stromky.

Rychle rostoucí zelenina, čili zelenina s krátkou vegetační dobou, vám dokáže udělat radost již za pár týdnů. Nemusíte být proto ani zkušení zahradníci. Pěstovat tuto zeleninu se nemusíte bát ani tehdy, pokud jste dosud ještě nic nepěstovali. Stačí vám k tomu jen chuť a mít k dispozici alespoň pár truhlíků na balkoně. Poradíme vám, jak si snadno můžete vypěstovat zeleninu s krátkou vegetační dobou.

Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je houbové onemocnění, které se na jahodách objevuje v období květu a dozrávání plodů. Tato choroba se rychle šíří zejména ve vlhkém, deštivém počasí a napadá listy, stonky, květy, ale i nedozrálé plody. Na první pohled napadené rostliny poznáte podle měkkých a vodnatých skvrn, jak tkáně rostliny nekrotizují, v pozdější fázi už podle nepřehlédnutelného šedavého povlaku, ze kterého se choroba výtrusy šíří na další rostliny v okolí.

Přesazení sazenic z bezpečí sadbovače nebo květináče na záhon je pro ně nebývale stresující záležitostí. Z tepla a bezvětří ven, ze stísněného prostoru do možnosti bezhlavě růst a hlavně do neznámého prostředí. Všechno je nové a čím víc jim přechod usnadníte, tím rychleji se zadaptují.

Kmín kořenný (Carum carvi) je na první pohled docela nenápadná rostlina s mnoha skvělými účinky. Odedávna se využívají především semena kmínu. Aromatická semínka jsou nejen oblíbeným kořením naší domácí kuchyně, ale jsou také skvělým pomocníkem proti zažívacím potížím a při kašli. Naši předkové však kmínu připisovali i mnohé další blahodárné účinky. Semínka kmínu například děvčata vkládala svému milému do kapsy, a mělo to nejméně dva dobré důvody.