Lidé netuší, že tohle rostlo na zahradách našich babiček: Zapomenuté jedlé keře se vrací jako superpotravina
Víte, že to nejzdravější ovoce nemusíte hledat v obchodě?
Rychlý přehled
- Jedlé keře byly běžné v tradičních zahradách
- Jsou velmi odolné a nenáročné na péči
- Nabízejí netradiční a zdravé plody
- Hodí se i do horších půdních podmínek
Tip redakce
Pokud chcete začít, vyberte si alespoň jeden druh – třeba muchovník nebo dřín. Jsou nenáročné a rychle vám ukážou, proč se k nim lidé vracejí.
Jedlé keře: Zapomenuté poklady našich zahrad
Pamatujete si, jak jste se jako děti na zahradě cpali vším možným, co zde rostlo? Ještě před pár desítkami let byly jedlé keře běžnou součástí venkovských zahrad, ale dnes téměř vymizely. Ne proto, že by byly méně chutné nebo méně užitečné, ale spíše kvůli nástupu komerčních odrůd a změně zahradnických trendů. Dnes se však tyto „zapomenuté poklady“ vracejí a často překvapí tím, jak dobře obstojí i v moderní zahradě.
Dřín jako tradiční ovocný poklad
Dřín obecný (Cornus mas) patří mezi nejstarší pěstované ovocné dřeviny v Evropě. Jeho červené plody dozrávají na konci léta a mají příjemně nakyslou chuť, která se skvěle hodí na marmelády, sirupy nebo domácí likéry. Keř je mimořádně odolný, snese sucho, mráz i méně kvalitní půdu. Právě proto se znovu dostává do popředí zájmu zahrádkářů, kteří hledají spolehlivé a nenáročné druhy.
Jedlý keř muchovník – sladká chuť borůvek
Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia), někdy nazývaný indiánská borůvka, byl kdysi známý především na venkově. Jeho plody chutnají jako kombinace borůvek a jemného mandlového tónu. Navíc dozrávají poměrně brzy a keř je velmi odolný vůči mrazu. Díky tomu se hodí i do vyšších poloh, kde se jiným druhům tolik nedaří.
Aronie jako superpotravina ze zahrady
Temnoplodec (Aronia melanocarpa), známý spíše jako aronie, byl dříve ceněn především pro své léčivé účinky. Plody nejsou ideální k přímé konzumaci, protože jsou výrazně trpké, ale v podobě šťáv, džemů nebo vína získávají velmi zajímavou chuť. Navíc obsahují vysoké množství antioxidantů, což z nich dělá jednu z nejzdravějších plodin vůbec.
Rakytník – největší vitamínová zásoba mezi jedlým keři
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) si získal oblibu zejména díky extrémnímu obsahu vitamínu C. Jeho sytě oranžové plody jsou výrazně kyselé, ale po zpracování se mění v ceněné sirupy nebo oleje. Keř je velmi odolný a dobře zvládá i nepříznivé podmínky, což z něj činí ideální volbu do méně úrodných oblastí.
Zimolez – první sladkokyselé ovoce jara
Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) patří mezi nejranější ovocné keře vůbec – plody dozrávají často už v květnu. Mají příjemně sladkokyselou chuť připomínající borůvky. Rostlina je mimořádně mrazuvzdorná a nenáročná na péči, což z ní dělá ideálního kandidáta pro začínající pěstitele.
Jedlé keře: Mišpule – stará chuť, která se vrací
Mišpule obecná (Mespilus germanica) dnes působí téměř exoticky, přesto byla kdysi běžnou součástí zahrad. Její plody se konzumují až po změknutí, často po prvních mrazech. Tehdy získávají sladkou, lehce karamelovou chuť připomínající ovocné pyré. Je to ovoce, které vyžaduje trpělivost, ale odmění se jedinečným zážitkem.
Spoustu jedlých keřů můžete pěstovat i v nádobách na balkonu či terase. Z širokého sortimentu květináčů i samozavlažovacích truhlíků můžete vybírat během Dnů Marianne. Ty letos na jaře probíhají již od 17. do 20.dubna a těšit se můžete například na slevy až 25 % v e-shopu PLASTIA.
Proč se vyplatí vrátit jedlé keře do zahrad
Tyto keře spojuje jedno: nepotřebují intenzivní péči, chemii ani ideální podmínky. Přesto dokážou nabídnout bohatou úrodu a chuť, kterou v běžných obchodech nenajdete. V době, kdy se stále více lidí vrací k přírodním a udržitelným způsobům pěstování, dávají staré odrůdy znovu smysl. Možná právě teď nastal ten správný čas vrátit je zpět do našich zahrad.
Někdy stačí sáhnout do minulosti, abychom objevili ty nejchutnější a nejodolnější poklady pro dnešní zahrady.
Podívejte se do galerie na jedlé keře, které se vracejí zpět do českých zahrad.
O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.
64 Kč
74 Kč















