Bílé okurky jsou hit sezóny: Stačí je jednou ochutnat a klasické už nebudete chtít

Bílé okurky vynikají řadou předností

Bílé okurky jsou výjimečné svojí bílou barvou slupky, která je natolik tenká, že ji nemusíte vůbec loupat. Plody dosahují délky kolem 20 cm s průměrem asi 7-9 cm, mají pevnou dužinu a jsou vynikající jak čerstvé, tak i kvašené. Jakmile je začnete jednou pěstovat, natolik si je oblíbíte, že už nebudete chtít pěstovat okurky klasické. Ty vám totiž přijdou najednou strašně obyčejné.

Okurky patří mezi teplomilnou zeleninu

Všechny okurky patří mezi teplomilnou, plodovou zeleninu a chcete-li, aby vám poskytly co největší úrodu, musíte jim teplo také dopřát. Řada pěstitelů je, především ve vyšších oblastech, pěstuje raději ve skleníku či pařeništi, kde mají jistotu, že budou mít okurky vyhovující, vyšší teplotu, a to jak půdy, tak i vzduchu.

Bílé okurky jako zdravá svačina do školy

Bílé okurky (Cucumis sativus ´Honey Plus´) můžete nakládat, nechat kvasit, ale úplně nejlepší jsou v čerstvém stavu. Díky tomu, že mají tenkou slupku a není třeba ji před konzumací loupat, se hodí jako zdravá svačina dětem do školy, ale i dospělým do práce. Jinak se využívá úplně stejným způsobem jako klasická nakládačka nebo salátovka.

Jaké má bílá okurka nároky na pěstování

Jak již bylo řečeno, všechny okurky, i tato netradiční bílá, vyžadují slunné a teplé polohy. Plodová zelenina je velmi náročná na dostatek živin v půdě, proto před výsadbou je dobré půdu zásobit živinami, nejlépe dobře uleželým kompostem. Půda musí být propustná, zálivka pravidelná, substrát by měl být neustále mírně vlhký. Sadbu můžete na venkovní záhony vysadit až v druhé polovině května, ale do skleníku či pařeniště často koncem dubna. Vzdálenost jednotlivých rostlin od sebe by měla být 80 x 100 cm. Bílé okurky se sklízí od července do září, a to klasickou probírkou.

Jak se vyhnout napadení houbovými chorobami

Ten, kdo pěstuje okurky pravidelně, zřejmě tuší, o jakou nejčastější chorobu okurek se jedná. Ve většině případů nám totiž rostliny zahubí ta nejzákeřnější houbová choroba ze všech v podobě plísně okurkové, která na listech vytváří typické, žluté skvrny. Tyto skvrny postupně hnědnou a zasychají a problém je v tom, že spory plísně se v porostu velmi rychle šíří. Pokud včas nezasáhnete, napadne veškerý porost nejen okurek, ale často se přesune i na rajčata, kde se šíří také plíseň bramborová. Abyste se napadení jakékoliv houbové choroby vyhnuli, ve skleníku pravidelně větrejte, dodržujte dostatečné vzdálenosti mezi rostlinami a zalévejte vždy ke kořenům, ne na listy. Jakmile objevíte plísní napadenou rostlinu, ihned ji zlikvidujte a odstraňte, než se plíseň rozšíří i na doposud zdravé rostliny.

Jakmile bílé okurky jednou ochutnáte, jen těžko se vrátíte ke klasickým odrůdám.

Prohlédněte si galerii, jak bílé okurky vypadají a proč si je zamilujete.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Založila také firmu Flora Home, která dodává a pečuje o pokojové rostliny. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.