Zelený chřest: záhon stačí správně založit a osázet. Sklízet pak můžete deset i více let

Obecně platí, že pěstování bílého chřestu (Asparagus) je mimořádně náročné. Pro zelenýfialový chřest to ale neplatí. Sotva existuje druh zeleniny, který vyžaduje méně péče, a přitom poskytuje pravidelnou sklizeň deset, často až patnáct let. Navíc se bílý chřest musí před kuchyňským zpracováním nejprve oloupat, u zeleného tato potřeba odpadá. 

Bílý, zelený a fialový chřest: v čem se liší?

Z pohledu botaniky není mezi bílým a zeleným chřestem rozdíl. Bílý chřest se pěstuje vždy v hrůbcích, zelené a fialové odrůdy v rovných záhonech. V zásadě lze i bílý chřest pěstovat jako zelený. U některých odrůd je však zelený chlorofyl, který se tvoří vlivem světla, „překryt“ purpurovými barvivy, a hlavičky výhonků tak mají hnědavou barvu. 

Odrůdy zeleného chřestu naproti tomu tvoří trávově zelené hlavičky. U odrůd jako ’Violetta’ je slupka fialově probarvená do hloubky. Na rozdíl od čistě zelených odrůd se výhonky fialových chřestů vyvíjejí nerovnoměrně. Často vypučí z jednoho kořenového systému tři až pět statných výhonků, jindy víc tenkých a celkový výnos bývá o něco nižší. 

Chřest sázejte od března do dubna

Nejvhodnější dobou pro sázení chřestu je jaro – období od března do dubna, než začnou sazenice pučet. Ideální je slunný záhon s písčitou zeminou. V podélném směru záhonu se vyhloubí 30 cm široká a 25 cm hluboká brázda. Vytěžená zemina se smíchá s 5 cm vysokou vrstvou vyzrálého kompostu rozhrnutou na dně brázdy (u hlinitých půd stačí 3cm vrstva). V rozestupech 40 cm se pak usadí sazenice s dobře vyvinutými kořeny. 

Aby rostoucí výhonky později nevybočovaly z řady každý jiným směrem, rozložte spleť kořenů na nakypřenou zem a dbejte na to, aby část s puky u všech sazenic mířila stejným směrem. Nakonec zahrňte sazenice zeminou tak vysoko, aby nevyčnívaly pupeny (zpočátku se zakryjí jen 5 cm vysokou vrstvou zeminy). Kořenový bal by měl ležet přibližně 3 cm pod povrchem půdy. 

Záhon chřestu pohnojte a nastelte kompostem

Zakořenění chřestu podpoří lehká zálivka. Zalévejte ale s mírou, v závislosti na typu půdy bývá zemina v době výsadby dostatečně vlhká. Vlhkost v půdě udrží nastýlka, která zároveň potlačí růst plevelů. Vhodný je k tomu dobře zetlelý, alespoň rok starý, vyzrálý kompost nebo kompostované podzimní listí. Materiál není nutné prosívat, je ale potřeba ho rovnoměrně rozhrnout v tenčí vrstvě. 

K prvnímu hnojení chřestu po výsadbě použijte organické hnojivo na zeleninu (např. Biomin, Natura nebo Kouzlo přírody). Doporučuje se rozhodit hrst hnojiva na dva běžné metry a povrchově zapracovat hráběmi. Od druhého roku pěstování se hnojí vždy v březnu a na konci června, pak byste měli obnovit nastýlku z kompostu. 

Při sklizni chřestu řežte všechny výhonky, i tenké

Během doby sklizně se průběžně řežou všechny výhonky, jakmile dosáhnou velikosti 20 až 30 cm. To platí i pro poškozené a hodně tenké výhonky. Pokud je necháte dál růst, poroste chřest méně, nebo dokonce nevytvoří žádné nové výhonky. Dolní část uříznutých výhonků musí být sytě zelená, světlé konce mají hořkou chuť

Sklizeň bílého chřestu končí okolo 24. června a zeleného chřestu už během druhého červnového týdne. Pak se nechají všechny výhonky růst, aby rostliny dokázaly nahromadit a posléze uložit do kořenového systému rezervní látky nezbytné pro rašení v následujícím roce. Chřest vyroste do výšky (až 1,5 m) a vytvoří hustě větvené lodyhy s čárkovitými listy. Na podzim zežloutlou nať hluboko seřízněte. 

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady