Rybízy, maliníky, angrešty a další ovocné keře potřebují po sklizni správně prořezat, přihnojit...

Nejde o nic náročného, jen byste se měli ovocným keřům věnovat pravidelně každý rok. Obecně je nutné především odstraňovat staré větve a slabé výhony, zkypřit půdu, odplevelit ji, přihnojit kompostem a po vydatné závlaze ještě zamulčovat. Každý druh vyžaduje ale trochu něco jiného. 

Větev černého rybízu s plody
Info ikona

Mezi oblíbené bobuloviny patří také všechny druhy rybízů...

Rybízovému keři odstraňte třetinu starších větví

Rybízy jsou asi nejčastěji pěstovaným drobným ovocem, a kromě jahod patří také k prvním sklízeným. Pěstují se jako keře i stromky. Keře sice zabírají více místa, jsou však odolnější a mají mnohem delší životnost (i několik desítek let oproti max. 12 letům u stromků). 

Celkově by měl mít rybízový keř 8–12 větví. Nejvyšší úrodu přitom poskytuje na dvouletých a tříletých větvích. Každoročně se proto zmlazuje tak, že se třetina starších větví po odplození uřízne těsně u země a nahradí čtyřmi silnými a nezkrácenými jednoletými výhony. 

U stromkového rybízu se odstraní suché a staré větve a prosvětlí střed korunky, aby výsledný počet větví byl max. deset. Všechny zbylé větve se zkrátí o třetinu – korunka pak bude kompaktnější. Zkontrolujte také uvázání kmínku a stejně jako keře, tak i stromky rybízu přihnojte, zalijte, příp. zamulčujte. 

Větévka angreštu s plody
Info ikona

U angreštu je potřeba věnovat pozornost nejen řezu, ale i americkému padlí.

Stromkový angrešt prosvětlete a zkontrolujte padlí

Tak jako rybíz se i angrešt může pěstovat ve tvaru keře nebo stromku. Na rozdíl od rybízů je však u angreštů stromkový tvar rozšířenější. Důvodem je zejména snadnější sklizeň a nižší riziko poranění o trny. Po sklizni se korunka angreštu musí prosvětlit. Odstraňte proto nevyzrálé výhony, zbavte se suchých a nemocných větví a ponechte jen 6–7 silných a zdravých. Jejich zkrácení ale ponechte až na jaro příštího roku. Hlavní větve pak zkraťte o třetinu a postranní obrost zhruba o polovinu. 

Kromě řezu je třeba věnovat pozornost i americkému padlí angreštu, které může zlikvidovat celou úrodu. Ochrana spočívá v aplikaci příslušných postřiků, a to během celého roku. Důležité je rovněž nepřehnojovat angrešt dusíkem, který v nadměrném množství zvyšuje náchylnost k nákaze. Vhodnou prevencí je také výsadba rezistentních odrůd. Pokud k napadení angreštu přece jen dojde, je nezbytné všechny postižené části rostliny spálit.

Zralé a nezralé ostružiny
Info ikona

Ostružiny dozrávají od začátku srpna. Současně vyrůstají nové výhony, které je nutné vyvazovat.

K ostružiníku přidejte kompost, staré výhony vyřežte

Ostružiníkům, malinoostružiníkům a ostružinomaliníkům prospějete, když půdu každý rok doplníte o rašelinový substrát a kompost. V době většího sucha rostliny zalévejte a mulčujte. Už druhý rok po výsadbě rostliny vytvoří 2–4 výhony o délce až 4 m, na nichž pak vyrůstají plody. Tyto výhony je nutné v době kvetení, tj. na začátku léta, vést po opoře, aby měly budoucí plody dostatek slunce. 

Jelikož ostružiníky netrpí chorobami ani škůdci, není další opatření potřeba. Plody dozrávají postupně již od začátku srpna a současně vyrůstají nové výhony, které je nutné vyvazovat. Po odplození odstraňte z porostu staré, zhruba čtyřleté výhony, a poškozené nebo slabé letorosty. Na zimu k ostružiníkům a spol. přihrňte půdu, podobně jako k růžím. 

Řez maliníku závisí na tom, kolikrát za rok keř plodí 

Maliník se obnovuje letorosty z kořenových odnoží. Stále plodící odrůdy maliníku plodí na jednoletých i dvouletých výhonech, jednou plodící jen na dvouletých. Řez po sklizni malin se u nich proto liší. U jednou plodících maliníků seřízněte odplozené dvouleté výhony u země (jsou tmavší) a z jednoletých odstraňte ty zaschlé nebo poškozené. Ponechte jen silné jednoleté, které budou plodit příští rok, a zkraťte je o třetinu. 

U stále plodících maliníků plodí dvouleté výhony v červenci a jednoleté v srpnu a později. Po ukončení červencové sklizně dvouleté u země uřízněte a odplozené jednoleté na podzim zkraťte rovněž asi o třetinu. Pokud byste odstranili i je, přišli byste příští rok o červencovou sklizeň. 

Borůvce doplňte rašelinu, pravidelný řez nepotřebuje

Zahradní borůvka může na jeden dospělý keř vyprodukovat až 5 kg plodů a při dobré údržbě se dožívá i několika desítek let. Odvděčíte se jí za to udržováním dostatečně kyselé půdy s pH kolem 4,5 a dostatkem vody během celého roku. Po sklizni k rostlině přidejte rašelinu. 

Borůvka nevyžaduje pravidelný řez. Přibližně po čtyřech letech jí ale odstraňte staré proschlé větve. Řez však ponechte až na období vegetačního klidu. Ve výsledku by měla rostlina mít 6–8 silných větví s bohatým obrostem. Na jaře ji přihnojte speciálním hnojivem