Lidé netuší, že pěstování rajčat začíná u půdy, ne u sazenic

Pěstování rajčat a paprik má svá pravidla

Pěstování rajčat a paprik má svá pravidla, která jsou dána tím, že se jedná o poměrně náročnou, plodovou zeleninu. Právě rajčata a papriky patří mezi nejoblíbenější plodovou zeleninu našich zahrad nebo balkonů. Tato zelenina je náročná na kvalitu půdy, dostatek živin, pravidelnou závlahu a výběr vhodného stanoviště. Správná příprava stanoviště je základem úspěchu a zaručí vám pořádnou sklizeň.

Plodová zelenina je velmi náročná

Plodová zelenina, kam kromě rajčat, paprik a okurek patří třeba cukety či dýně, je teplomilná a ke svému zdravému vývoji potřebuje maximum světla a tepla. Ideální záhon pro jejich pěstování by měl být orientovaný na jih nebo jihozápad a být chráněný před studenými větry. Stín nebo polostín není pro pěstování plodové zeleniny vhodný, protože rostliny zde jsou slabé, hůře kvetou a jsou náchylnější k napadení houbovými chorobami.

Nepodceňujte správnou předplodinu

Pro zdravý růst je u rajčat i paprik důležitá vhodná předplodina. Záhon pro pěstování této zeleniny by neměl být v přechozích letech osázen jinými lilkovitými rostlinami, jako je například brambor nebo lilek, aby se omezil přenos chorob a škůdců. Vhodnými předplodinami jsou například luštěniny, salát, cibule nebo třeba košťáloviny.

Základem úspěchu je půda

Rajčata i papriky vyžadují hlubokou, živnou a dobře propustnou půdu, která dokáže udržet vláhu a zároveň se nepřemokřuje. Na podzim nebo na jaře se záhon zryje, a to do minimální hloubky 30 cm. Při rytí rovnou zapravíme dobře vyzrálý kompost nebo uleželý chlévský hnůj. Nikdy nezarývejte hnůj čerstvý. Organická hmota má pro půdu vynikající účinky, zlepšuje její strukturu, podporuje půdní život a zajišťuje postupné uvolňování živin.

Rajčata i papriky lační po živinách

Plodová zelenina obecně je náročná na dostatek pohotových živin v půdě, proto je potřeba dostatek živin dodat do půdy již před samotnou výsadbou sazenic. K tomuto účelu je vhodný vyzrálý kompost (3-5 kg/m²) nebo organominerální hnojiva pro plodovou zeleninu.

Těsně před výsadbou proveďte tento fígl

Zhruba 1-2 týdny před výsadbou záhon znovu nakypříme, urovnáme hráběmi a necháme pěkně prohřát sluníčkem. Pokud bychom vysázeli sadbu do studené půdy, sazenice by špatně kořenily. Pro lepší zakořeňování a ujímání sadby se doporučuje do každé jamky dát ke kořenům ještě hrst kompostu nebo jiného, pomalu působícího hnojiva.

Mulčování půdy je vynikající poslední krok

Jakmile vysadíte sazenice rajčat a paprik a zalijete je, pro udržení vlhkosti je dobré záhon zamulčovat. K tomu se využívá sláma, posekaná tráva nebo listí. Mulč udržuje vlhkost, brání růstu plevelů a zlepšuje mikroklima půdy. Rovněž doporučujeme pravidelné kypření půdy, díky čemuž se ke kořenovému systému dostane kyslík. Sazenice zalévejte vždy ke kořenům a vyhněte se smáčení listů, čímž snížíme riziko houbových chorob.

Pěstování rajčat bude úspěšné jen tehdy, když věnujete pozornost přípravě záhonu ještě před výsadbou.

Podívejte se do galerie na pěstování rajčat a inspirujte se správnou přípravou záhonu.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Založila také firmu Flora Home, která dodává a pečuje o pokojové rostliny. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.