Stačí dlouhé sucho a potom pořádný déšť. Švestky mohou během pár hodin popraskat

Stačí několik hodin vydatného deště a švestky, které ještě ráno vypadaly zdravě, mohou mít hluboké praskliny. Proč k tomu dochází právě po suchém období a co můžete udělat, aby příští déšť úrodu tolik neohrozil?

Co naleznete v článku

  • proč švestky po dlouhém suchu po dešti praskají
  • jakou roli hraje nerovnoměrná vláha v půdě
  • proč může problém zhoršit příliš hustá koruna
  • kdy už může být praskání známkou choroby
  • jak pravidelnou zálivkou a mulčem riziko omezit
  • co dělat s již popraskanými švestkami

Tip redakce

Pokud se po delším suchu blíží vydatné deště, nenechávejte půdu pod švestkou úplně vyschnout. Lepší je strom předem postupně zavlažit než ho vystavit prudkému střídání sucha a nárazového přísunu vody. Pomoci může také vrstva organického mulče, která zpomaluje vysychání půdy.

Praskání švestek může mít na svědomí prudký déšť po suchu

Praskání švestek je typickým příkladem toho, jak citlivě ovocné stromy reagují na výkyvy počasí. Pokud půda dlouho zůstává suchá, strom hospodaří s vodou úsporně a plody rostou pomaleji. Jakmile ale přijde vydatný déšť, kořeny začnou vodu rychle přijímat a ta se dostává také do plodů. Po prudkém příjmu vody se plody rychle zvětšují, zatímco slupka nemusí být schopná tento nárůst objemu zvládnout. Proto popraská. Výsledkem je prasklina, která se může objevit u stopky, na boku nebo ve spodní části plodu. Nejde přitom jen o kosmetickou vadu. Otevřená prasklina je vstupní branou pro mikroorganismy a poškozené švestky se proto rychleji kazí.

Riziko praskání zvyšuje také nerovnoměrná vláha

Riziko praskání švestek zvyšuje například dlouhodobě nerovnoměrná péče o půdu. Strom, který je vystaven střídání výrazného sucha a následného přemokření, dostává mnohem více zabrat než strom s relativně vyrovnanou dostupností vody, byť nízkou. Svoji roli může sehrát i příliš hustá koruna. V dobře prosvětleném a vzdušném stromě plody po dešti rychleji osychají, zatímco ve vlhkém prostředí se zvyšuje riziko rozvoje houbových chorob.

Praktická rada: Řez by však neměl být příliš radikální. Silné zmlazení může vyvolat bujný růst a strom zbytečně zatížit. Lepší je korunu udržovat průběžně a odstraňovat především nevhodně rostoucí, poškozené nebo zahušťující větve.

Praskání švestek může být také známkou choroby

Výkyvy ve vláze jsou sice velmi častou příčinou, ale není správné připsat každou popraskanou švestku automaticky dešti. Na poškození plodů se mohou podílet také choroby. Pozornost si zaslouží především praskliny, které nejsou pouze důsledkem rychlého zvětšení plodu. Pokud se na švestkách objevují hnědé skvrny, švestky měknou, zahnívají nebo se na nich vytvářejí typické povlaky, může jít o napadení chorobou.

  • Monilióza: Častým problémem švestek je moniliová hniloba, kterou způsobují houby rodu Monilinia. Napadené plody hnědnou, praskají a postupně se na nich mohou objevovat soustředné kruhy světlých polštářků spor. Choroba se snadno šíří zejména za vlhkého počasí. Důležité je proto nenechávat nahnilé nebo mumifikované plody na stromě ani pod ním. Mohou být zdrojem infekce pro další sezónu.
  • Klyasterosporióza: Choroba napadá plody a listy švestek. Na plodech se objevují hnědavé skvrny a hluboké praskliny.
  • Strupovitost: Na povrchu slupky se objevují černá hrubší místa, slupka v těchto místech ztrácí pružnost a praská.

Švestky: podle čeho vybírat odrůdy a kam je vysazovat

www.nkz.cz

Jak praskání švestek omezit

Úplně zabránit praskání švestek během extrémních výkyvů počasí není vždy možné. Několika opatřeními však můžeme riziko výrazně snížit. Nejdůležitější je pravidelná vláha. Pokud je delší dobu sucho, je lepší švestky zavlažit důkladněji a postupně než nechat půdu zcela vyschnout a potom strom vystavit nárazovému přísunu velkého množství vody. Vhodné je také udržovat půdu kolem stromu pokrytou organickým mulčem. Vrstva například z vyzrálého kompostu, štěpky nebo posekané trávy pomáhá omezovat vysychání půdy a zároveň tlumí prudké změny její vlhkosti. Mulč ale nesmí být nahrnutý přímo ke kmeni. Kolem kmene je vhodné ponechat volný prostor, aby zde zbytečně nevznikalo vlhké prostředí.

Praktická rada: Jakmile předpověď počasí hlásí změnu z dlouhodobého sucha na deště, zalévejte několik dní před změnou stromy, abyste je postupně připravili na zvýšený příděl vody.

Pravidelná zálivka pomáhá praskání švestek předcházet

Švestka domácí (Prunus domestica) potřebuje během tvorby a dozrávání plodů dostatek vody. Zvlášť důležitá je stabilní vláhová situace v období, kdy plody rychle narůstají. To neznamená, že bychom měli strom zalévat každý den. Mnohem důležitější je, aby půda nebyla dlouhodobě vyschlá a následně náhle přemokřená.

Praktická rada: V horkém období zkontrolujte vlhkost půdy nejen na povrchu, ale i několik centimetrů pod ním. Suchý povrch ještě nemusí znamenat, že strom trpí nedostatkem vody, stejně jako mokrá vrchní vrstva neznamená, že je vláhy dostatek v hlubších vrstvách.

Nenechte se nachytat na švestkách: jak rozpoznat švestku, pološvestku, blumu a další slivoně

www.nkz.cz

Popraskané švestky sklízejte co nejdříve

Jakmile se na dozrávajících švestkách objeví praskliny, není dobré čekat několik dalších dní s vidinou dokonale vybarveného ovoce. Poškozené plody se mohou velmi rychle stát ohniskem hniloby. Zdravé švestky sklízejte postupně podle stupně zralosti. Popraskané plody kontrolujte každý den a ty, které začínají měknout nebo zahnívat, odstraňte. Pokud jsou popraskané švestky jinak zdravé a prasklina je čerstvá, mohou být vhodné k rychlé spotřebě. Na dlouhé skladování se ale nehodí.

Prasklinám se při extrémním počasí někdy nevyhnete, pravidelná péče o půdu a vyrovnaná zálivka ale mohou zachránit podstatnou část úrody.

Podívejte se do galerie, jak mohou švestky popraskat po prudké změně počasí.

GALERIE: Švestky po dešti praskají. Prudká změna počasí může poškodit úrodu

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.

Video tipy pro spokojenou zahradu od redakce Naše krásná zahrada