Nechtěný plevel: který vytrhávat, jak plít co nejefektivněji a jak zaplevelení předcházet

Z pohledu botanika plevel neexistuje. Je to jen subjektivní označení rostlin, které nemají zahrádkáři ve svých záhonech rádi, a proto je vytrhávají. Ne všechny plevele pěstovaným rostlinám ale konkurují, nebo je jinak ohrožují

Na který plevel si dát pozor a který je neškodný

Na pozoru byste se měli mít zejména před plevelnými rostlinami s plazivými výběžky, oddenky, jako je třeba bršlice nebo pýr. Pod kontrolou je dobré mít i hluboce kořenící smetanku (pampelišku) nebo pcháč, které se mohou semeny po zahradě rychle rozšířit. Za neškodný plevel lze označit např. slabě rostoucí ptačinec nebo sedmikrásku

Šíření plevelů zabráníte otrháním jejich květů

Nejjednodušší ochranou před zaplevelením záhonů (nebo trávníku) je otrhání květů nebo květenství plevelů. Řada z nich totiž vytváří velké množství semen, která se vzduchem snadno šíří. Patří k nim uvedená pampeliška, pcháč, ale i merlík, šťovík nebo lebeda. Odstraněním květů, předejdete tvorbě jejich semen. Je to snadné a nenáročné. 

Nářadí, které vám vytrhávání plevelů usnadní

Pokud se rozhodnete plevel vytrhat, můžete to udělat ručně, nebo s pomocí šikovného nářadí. Opět záleží na druhu plevele. Na neškodný plevel, ale i mladé rostlinky úpornějšího plevele, jako je třeba kokoška nebo pěťour, si vystačíte s motyčkou nebo plecím rámečkem (ten se hodí zvláště mezi řádky). Okopáním nebo protažením záhonu vytáhnete plevele na povrch půdy, kde je můžete nechat ležet – zaschnou. 

Pro hlouběji kořenící plevele je určený tzv. vytrhávač plevele, který se hodí do záhonů, ale i trávníku. Na dolním konci teleskopické tyče, kterou si upravíte podle své výšky tak, abyste se při práci nemuseli zbytečně ohýbat, jsou umístěné čepele, které do půdy snadnou proniknou, plevel uchopí a vytáhnou. Vaše ruce tak mohou zůstat čisté

Pro úporný plevel, jako je pýr, svlačec apod., který se šíří oddenky, je nejvhodnější kombinace rýče, nebo spíš rycích vidlí, a ručního sběru. Vidlemi je nutné rostlinu a půdu v jejím okolí podebrat a všechny kořeny a oddenky pečlivě vysbírat

Mulčováním záhonů předejdete zaplevelení

Pletí může být fyzicky i časově náročné, proto je lepší mu předcházet. Pokud ale necháváte půdu na záhonech volnou a nezakrytou, tak si o zaplevelení sami říkáte. Jestliže si chcete ušetřit práci, zamulčujte ji.

Nemluvíme přitom o použití mulčovací kůry, která se navíc hodí jen pod dřeviny, ale o pokryv zelenou hmotou, resp. rostlinným materiálem, odpadem, který na zahradě vyprodukujete při řezu stromů, střihu trvalek, hrabání listí... Mulč půdu ochrání před zbytečným odparem vlhkosti, jeho pokryv zamezí plevelům v růstu, omezí teplotní výkyvy půdy a svým rozkladem přispěje ke zlepšení struktury a úrodnosti půdy. Materiál stačí nastříhat nebo nasekat na menší kousky, příp. nadrtit v drtiči

Zaplevelení zabráníte také souvislým porostem

Možností, jak předejít zaplevelení, je i vytvoření souvislého porostu. Vysazujte rostliny vždy tak, aby za čas vytvořily pokryv, který mezi sebe plevele nepustí. Mezi pěstované rostliny můžete rovněž vysít nízké druhy trvalek nebo bylinek, které se dobře šíří a za čas volný prostor vyplní. Některé mohou na záhon navíc přilákat včely (třeba dobromysl). 

Podobný postup se doporučuje aplikovat i na volné spáry mezi kameny nebo dlažbou na terase, dvorku atd. Ideální jsou v tomto případě plazivé kobercové rostliny, jako je třeba mateřídouška, úrazník, heřmánek římský... Rostliny vybírejte podle podmínek daného místa a také schopnosti snášet případný sešlap

Herbicidy použijte jen v případě nouze

Herbicidy, tj. pesticidy určené k hubení rostlin, byste měli k likvidaci plevelů použít jen v případech nouze, např. při zaplevelení nově zakoupeného pozemku, který je prorostlý pýrem. Při běžném zahradničení a pletí záhonů se jim z ekologických důvodů vyhýbejte. Přece jen jde o chemické látky, které škodí přírodě, a podle toho s nimi, prosím, zacházejte.