Máme-li listy napadené některou houbovou chorobou, jejíž spory dokáží přezimovat ve spadaném listí, rozhodně ho nemůžeme jen tak dát do kompostu, je třeba menší úprava
Skvrnitost, rez či antraknóza ořešáku jsou ty nejčastější houbové choroby, které nás trápí. Jestliže listí z napadených stromů dáte jen tak do kompostu nebo hodíte do bioodpadu, vždy se budete podílet na dalším šíření houbových chorob, ať už na vaší či sousedově zahradě. Přezimující spory houbových chorob, které v listí pěkně přečkají zimu, se na jaře opět začnou rychle šířit do okolí a to ještě před tím, než vy se proberete ze zimního spánku. Není tedy čas, ztrácet čas a vše můžete zachránit právě teď, na podzim. Co tedy s takovým listím správně udělat?
1. Horké kompostování napadeného listí
Principem horkého kompostování je vytvořit tak vysokou teplotu, která zahubí veškeré zárodky chorob. Chceme-li této teploty dosáhnout, musíme dodržet optimální poměr hnědého a zeleného materiálu. Do kompostéru tedy vkládáme vše dokonale promísené a přikryjeme ho i svrchu, abychom docílili požadované teploty. V prvním měsíci kompost přeházíme jednou týdně, aby se provzdušnil, tím mikroorganismům, které se podílí na rozkladu hmoty, dodáme kyslík, který při své práci hodně spotřebují. Do půl roku je kompost hotový. Pro celoroční horké kompostování lze pořídit zateplený kompostér, existují i otočné varianty, ve kterých materiál promísíme a provzdušníme otáčením nebo kutálením, bez velké námahy.
2. Izolace listí je nenáročný proces na fyzickou kondici
Oproti horkému kompostování je proces izolace velmi zdlouhavý, na druhou stranu ale méně náročný na fyzickou práci. Přeci jen, ne každý zvládne, především ve vyšším věku, přehazovat kompost. Při izolaci se listí v podobě kompostu přikrývá silnou vrstvou zeminy nebo se uzavře do plastových pytlů a uloží na místo chráněné před světlem, aby se izolace předčasně nerozpadla. Životaschopnost některých bakterií je 3-5 let na což pamatujte, až budete chtít pytle vysypat.
3. Dobré využití má také dusíkaté vápno
Dusíkaté vápno se používá k dezinfekci půdy běžně, je to osvědčený prostředek likvidující zárodky různých chorob. Využije se tak, že jednotlivé vrstvy kompostu se právě dusíkatým vápnem prosypají. Dusíkaté vápno může mít ze začátku takovou malou vadu na kráse, potlačuje totiž dočasně veškerý mikrobiální život, ale jakmile se dezinfekčně působící látky rozloží, mikroby opět plní svoji důležitou funkci. Začínají využívat směs živin, které listí spolu se zdrojem dusíku a vápníku poskytuje.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
