Tuhle chybu dělá při podzimním sázení skoro každý. Zahradník prozradil, co stromům nejvíc škodí
Výsadba stromů má stejně jako sázení trvalek svoje zákonitosti: nesázet je hlouběji, než byly ve školce, jámu udělat větší a prostokořenné sazenice sázet na podzim. Lépe se ujmou.
Jak vybrat kvalitní sazenici, která opravdu zakoření
Alfou omegou úspěchu je mít kvalitní sazenice. U prostokořenných stromků je prvním vodítkem to, že stromek vypadá na pohled vitálně, nevykazuje žádná poškození a má pěkné, rozvětvené kořeny. Jenže to vše mohou mít i sazenice, které kvalitní nejsou. Pro sazenice jezděte pokud možno výhradně do ovocných školek. Nabízejí stromky buď z vlastních zdrojů nebo od prověřených pěstitelů a za kvalitu ručí. Ve finále je nejlepším signálem kvality stromu to, že se vás prodejce vyptá na detaily - kam je strom určený, v jakých podmínkách bude žít, co od něj očekáváte… a na základě toho vám doporučí konkrétní odrůdu.
Správný postup krok za krokem: Takhle stromu dáte nejlepší start
Pojďme si to říct na rovinu: sazenice stromů nejsou nejlevnější, a tak nejspíš uděláte všechno pro to, aby se strom ujal. Tohle je podle sadaře Dominika Grohmanna ideální postup:
- Vykopejte jámu 1,5x větší než jsou kořeny stromu na šířku. Pozor, kořeny nechte volně, nijak je do jámy nesmíte kroutit. Na hloubku by měla být jáma tak vysoká, aby byl stromek v zemi stejně hluboko jako na původním stanovišti ve školce (na krčku je toto místo relativně snadno viditelné podle barvy)
- Strom namočte do vody, ať se pořádně napije. Ale pozor, nenamáčejte ho déle než 12 hodin.
- Do jámy zatlučte opěrný kůl. Dělá se to dřív, než zasadíte sazenici stromu, abyste nepoškodili kořeny. Kůl by měl být v zemi tak hluboko, aby se nehýbal, a končit by měl těsně pod budoucí korunou. A dobrý tip od profíka - lepší než smrkové kůly jsou ty akátové. Vydrží několikanásobně déle.
- Než strom umístíte do výsadbové jámy, zastřihněte mu kořínky. Při vyorávání ve školce se kořeny relativně často trochu poškodí a konce bývají roztřepené. Nůžkami tedy konce začistěte.
- Až teď vložte sazenici stromu. Pomalu ji zasypávejte vykopanou zeminou, kterou trochu rozmělněte prsty, ať pěkně zapadne mezi kořeny. Udusejte, ať vytlačíte vzduchové bubliny.
- Na závěr strom ukotvěte ke kůlu - ideálně jutovou páskou a tzv. osmičkovým úvazem, který zabrání oděru kmínku o kůl. Vysazujete-li strom do zahrady, kde jsou víc znát povětrnostní vlivy, dopřejte stromu dvě opory. V případě, že vás navštěvuje v zimě zvěř, strom ochraňte pletivem proti okusu.
- Po výsadbě nezapomeňte na výchovný střih a ten opakujte každý rok po dobu prvních 5 let.
Tři největší chyby při sázení stromů: Dělá je skoro každý
- Stromy při výsadbě nehnojte. Tohle byla chyba, kterou jsem udělala v podstatě u každého stromu na naší zahradě - do výsadbové jámy jsem většinou nasypala i trochu kompostu. Jenže sadař má jiný názor: “Pro adaptaci stromu je lepší, když bude od začátku v podmínkách, v nichž bude po celý svůj život. Čím dřív si na ně zvykne, tím lépe pro něj,” říká sadař Dominik Grohmann.
- Hnojit na podzim je nesmysl. Na podzim strom stahuje mízu do kořenů a vlastně není žádoucí, abychom ho jakýmkoliv hnojivem nutili k aktivitě. Lepší je hnojit až na jaře, a to kompostem, odleželým hnojem nebo jinou organikou. Chybou je hnojit ke kmeni, mnohem větší smysl to má po okapovém obvodu koruny. Tam zapracujte výživu lehce do země tak, abyste nepoškodili jemné kořínky.
- Prostokořenné sazenice stromů se sází na podzim. I když je možná i jarní výsadba, sadař Dominik ho nedoporučuje. Přes zimu totiž pěkně sedne zemina mezi kořeny, takže se vytlačí vzduchové bubliny, strom trochu zakoření a na jaře nebude potřebovat takovou zálivku. A voda je kritická - právě její nedostatek je většinou důvod, proč stromy z jarní výsadby buď uschnou nebo živoří.
