Neděláte chyby při zalévání?
Určitě si každý řekne, že zalít pokojové květiny nebo rostliny na zahradě zvládne i malé dítě. Nevěřili byste, kolik chyb se při obyčejném zalévání může udělat. A kolik těchto chyb může vést k úhynu rostlin. Takže, než vezmete do ruky konvičku nebo hadici, zopakujte si základy správného a efektivního zalévání rostlin doma i na zahradě. Dodržováním našich 8 tipů zajistíte, že rostliny budou zdravé a krásně porostou a chyby při zalévání budou minulostí.
Nejčastější chyby při zalévání
1. Přelévání
Tohle je pravděpodobně nejčastější chyba při zalévání. Lidé se bojí, že rostlina uschne, a tak jí dopřejí příliš mnoho vody. Přelití ale způsobí, že kořeny nemají dostatek kyslíku, začnou hnít a celá rostlina chřadne.
- Příznaky přelití: Žloutnoucí a měkké listy, vadnutí rostliny i přes vlhkou půdu, hnilobný zápach ze substrátu, bílý nebo nahnědlý povlak na povrchu půdy (plíseň), zastavený růst.
- Co dělat: Pokud máte podezření na přelití, nejdříve zkontrolujte vlhkost půdy. Pokud je rostlina přelitá, přesuňte ji na teplejší a světlejší místo, kde se voda rychleji odpaří. Můžete ji také vyjmout z květináče, zkontrolovat kořeny (zdravé jsou pevné a bílé, hnijící jsou měkké a tmavé) a případně odstranit shnilé části. Poté ji zasaďte do suchého substrátu a zalévejte až poté, co substrát vyschne.
To samé platí i v případě, že se snažíte vypěstovat sazenice ze semínek. Nevyklíčí, pokud nebudou mít dostatek vlhkosti. A když klíčící semeno zaschne, odumře a nic z něj nevyroste. Rozhodně neplatí, že pokud ponecháte semena v půdě bez zálivky, že si tam budou hovět a čekat. Buď vyschnou nebo je sežerou červi a půdní živočichové.
2. Nedostatečné zalévání (podlévání)
I když je přelévání častější, nedostatek vody je také problém. Rostlina nemůže správně fungovat, pokud nemá dostatek vláhy.
- Příznaky podlévání: Suché a křehké listy, listy se kroutí, vadnutí rostliny, suchý substrát, zpomalený růst.
- Co dělat: Rostlinu důkladně zalijte, dokud voda neprotéká drenážními otvory. Pokud je substrát hodně suchý, můžete květináč na chvíli ponořit do nádoby s vodou, aby se zemina pořádně nasákla.
3. Mělké a časté zalévání
Pokud zaléváte denně, ale jen malé množství vody, kořeny rostliny se nedostatečně rozvíjejí. To je špatně, protože taková rostlina je pak náchylnější k uschnutí, zejména v horkém počasí, a nevytvoří si silný a hluboký kořenový systém. Časté mělké zavlažování může rostliny krátkodobě oživit, ale také podporuje jen mělký růst kořenů. Pokud budou kořeny pod povrchem substrátu, může se rostlina vlivem větru nebo bujného růstu vyvrátit.
4. Zalévání v nevhodnou denní dobu je chybné
Zalévání za plného slunce, zejména v poledne, je další chybou. Většina vody se rychle odpaří, než se dostane ke kořenům, kapky vody na listech mohou působit jako čočky a způsobit spálení. Večerní zalévání zase může zanechat listy mokré přes noc, což zvyšuje riziko plísní.
Správně: Ideální je zalévat brzy ráno. Rostliny mají dostatek času vstřebat vodu, než se teploty zvednou, a listy stihnou oschnout. Pokud nemůžete ráno, je lepší zalévat večer po západu slunce, kdy už není tak horko.
5. Používání příliš studené nebo horké vody
Další chybou při zalévání je nevhodná teplota vody. Voda přímo z vodovodu, která je příliš studená, může rostlině způsobit teplotní šok, což negativně ovlivní její schopnost přijímat vláhu a živiny. Příliš horká voda zase obsahuje málo kyslíku.
Správně: Vždy používejte odstátou vodu pokojové teploty, ideálně dešťovou. Dešťová voda je pro rostliny nejlepší, protože neobsahuje chlór a má ideální teplotu. Tato voda je měkká a rostliny jí obecně snadno přijímají.
6. Zalévání shora na listy
Některé rostliny, zejména ty s chlupatými nebo dužnatými listy, špatně snáší zalévání shora, protože to může vést k rozvoji chorob. U zeleniny se také vyhněte smáčení listů. Tento způsob zalévání je vstupní branou pro rozvoj plísní (zejména plísně šedé) a hnilobných procesů. To vše má za následek uhynutí rostliny.
Správně: Zalévejte přímo ke kořenům, do půdy. U pokojových rostlin můžete zvážit i zalévání zespodu do podmisky, což podporuje rozvoj kořenového systému. Vždy můžete uvažovat o pořízení kapkové závlahy.
7. Chyba při zalévání: Špatná vlhkost půdy
Zalévání podle pevného rozvrhu (např. "každé úterý") bez ohledu na aktuální vlhkost půdy je častá chyba. Potřeba vody se liší podle počasí, velikosti rostliny, typu substrátu a květináče. Písčitá půda například vysychá rychleji než těžká jílovitá půda. Vyvýšené záhony, nádoby nebo kontejnerové zahrady potřebují více vody než tradiční záhonové pěstování.
Správně: Vždy zkontrolujte vlhkost půdy prstem (zhruba do hloubky 2-3 cm) před dalším zaléváním. Pokud je půda stále vlhká, počkejte. Můžete také použít vlhkoměr.
8. Nezohlednění typu rostliny a substrátu
Chybou při zalévání je i to, že nezohledníte typ substrátu. Různé rostliny mají různé nároky na zálivku. Sukulenty a kaktusy potřebují mnohem méně vody než tropické rostliny, které preferují stále mírně vlhkou půdu. Stejně tak se liší vlastnosti substrátů (např. rašelina vysychá pomalu, písčité substráty rychle) a květináčů (z hliněného květináče se odpařuje více vody než z plastového).
Správně: Před zaléváním se informujte o specifických potřebách vaší rostliny a přizpůsobte tomu frekvenci i množství zálivky.